Opravdu se málo ví, že Rabštejn, tohle kouzelné městečko s pouhými 24 stálými obyvateli, vystavěné na úzkém skalním ostrohu vysoko nad řekou Střela, je jedním z nejmenších obydlených měst našeho kontinentu. A možná i na celém světě. Ve své době ale

bylo významným bodem Českého království. Z jeho dodnes zachovalých lomů na kvalitní břidlici se například vyráběly obklady střech všech věží na Pražském hradě. V okolí tohoto městečka se také těžily drahé kovy a jeho bývalý význam potvrzuje i to, že na strmé skalní hraně vyrostly postupně kromě dvou hradů také dva zámky.

O tom, jak Rabštejn (dodnes neztratil svá městská práva) vznikl, vypráví zvláštní pověst. Jejím hlavním hrdinou je kníže, majitel zdejšího panství, který do těchto končin před dávnými časy přijel na lov. Poslední den jinak bohatého lovu jeho cvičený sokol rozehnal na obloze velké hejno havranů a jednoho srazil k zemi, kde ho začal trhat na kusy. Překvapený kníže si všiml, že mrtvý havran má v útrobách skrytý nádherný drahokam. Protože něco takového viděl poprvé, dal kámen ocenit znalcům a ti prohlásili, že se jedná o zázračný, mocný kámen.

Zvěst o nálezu se záhy roznesla do širého kraje a netrvalo dlouho a v knížecím sídle se ohlásil cizí rytíř z daleké země. Požádal knížete o vrácení onoho kamene, který mu patřil až do zcizení starým havranem. Kníže souhlasil, pokud mu cizinec dokáže, že drahokam má opravdu takovou moc, jakou mu přiřkli jeho učenci. Cizinec souhlasil, uchopil kámen do ruky, pronesl kouzelnou formulku a tu se nad údolí snesla strašná bouře. Nad skály se vzneslo hejno vran, ale vzápětí do jejich středu udeřil blesk, který všechny ptáky zahubil. Pak rytíř znovu zašeptal zaklínadlo a hle - jak rychle bouřka přišla, tak i zmizela. Kníže poznal, že rytíř je skutečně právoplatným majitelem kamene a drahokam mu vrátil. Cizinec mu za to ze samé radosti nechal jako výraz vděčnosti postavit v těchto místech hrad, který dostal jméno Rabensteijn - Rabštejn (Havraní kámen).

Přízrak rytíře Huberta

V divokých nocích prý zříceninami hradu obchází přízrak Bílé paní, která se nedotýká země, ale levituje těsně nad ní. Jedná se o ducha manželky jednoho z majitelů hradu, která byla zvlášť zavrženíhodným způsobem zavražděna za svou nevěru. Je zajímavé, že se na zřícenině zjevuje dodnes, jak o tom svědčí opakovaná svědectví náhodných pozorovatelů, zejména místních chatařů.

K okolí Rabštejna se také vztahuje pověst o zlém rytíři Hubertovi, únosci mladé dívky. Ta se při pokusu o útěk zřítila ze skály a zabila. Dívčinu smrt potrestal její milenec zavražděním Huberta, což připomíná smírčí kříž nedaleko barokního mostu přes Střelu. Podle vyrytého letopočtu mělo k tragické události dojít v roce 1584. Duch rytíře Huberta, zavražděného na okraji skal hluboko nad hladinou Střely, prý těmito místy obchází vždy jedenkrát do roka, a to ve výroční den své zasloužené smrti.

Hrady loupeživých rytířů

Jak již bylo řečeno, v Rabštejně můžeme nalézt ruiny dvou hradů patřících v minulosti většinou zrádcům nebo loupeživým rytířům. Z toho původního, staršího, zbyly zbytky dvou věží, kdysi údajně spojených koženým mostem.

Mohutná věž druhého hradu Sychrova stojí nedaleko pošty a do zbytků sklepa je umně zabudovaná lehká betonová pevnůstka našeho předválečného opevnění. Teprve zde, přímo kolem řeky Střely a desítky kilometrů od hranic, totiž vedlo hlavní opevněné pásmo československé obrany v září 1938.

Text a foto: Petr Blahuš

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2013306
DnesDnes530
VčeraVčera708
Tento týdenTento týden3386
Tento měsícTento měsíc9631

Partnerské weby