Jana Fanfarová vnímá moderní dobu jako chaotickou, sama ale vystupuje velmi energicky a za svými cíli si jde přímo, bez vytáček. Ráda by, aby si idé k sobě našli zase cestu, aby si byli navzájem blíž a dokázali se odpoutat od starostí všedních dní. Je maminkou malého

chlapečka a díky němu ví, že i děti potřebují rozvoj a rozlet. Rozhodla se tedy jednat a založila v Mostě centrum Spojené světy, které má lidi spojovat a sbližovat.

Čím se centrum zabývá? Proč Spojené světy?

Centrum Spojené světy je takovým rodinným prostředím pro všechny bytosti bez rozdílu věku. Poskytujeme převážně služby pro rodiny s dětmi, ženy a také handicapované. Já jsem se do toho za poslední rok ponořila nejen po hlavě, ale hlavně srdcem, a tak bych o tom mohla vyprávět celé hodiny. Zkusím to dát nějak v kostce dohromady V rámci centra provozujeme Rodinný klub, Dámský klub, Klub pro handicapované. Pořádáme setkávání, besedy, workshopy a různé akce pro podobně naladěné lidi, kteří chtějí od života víc pro sebe a také pro své děti. Propojujeme tak světy lidí napříč generacemi bez ohledu na sociální či zdravotní situaci. Jsme také svým způsobem informačním rozcestníkem pro naše návštěvníky, kteří potřebují poradit v určitých oblastech a životních situacích. Poskytujeme zázemí a podporu pro ty, kteří smýšlejí jinak než lidé žijící konzumní život.

Můžete být konkrétní?

Mám na mysli ty, kteří o svém životě nejen přemýšlejí, ale aktivně na sobě pracují. Nalézají způsoby k tomu, aby žili naplněný život, a ví, že jejich činy mají konkrétní dopady na celou planetu. Dalo by se také říct, že svým působením šíříme osvětu v informovanosti lidí obecně. Mou ideou je, aby se lidé zamýšleli, hloubali a získávali si informace z více zdrojů, které jsou nám dostupné, a nenechali se ovlivňovat pouze zprostředkovanými informacemi z komerčních médií. Komplexnost a návaznost aktivit a služeb je pro mě osobně důležitá. A když nad tím teď přemýšlím, dalo by se to přirovnat k takové celostní medicíně. Snažíme se, aby se naše služby vzájemně prolínaly.

Co tedy centrum nabízí?

V Rodinném klubu mohou rodiny s dětmi využít našeho pravidelného tvořivého programu, kdy kreslíme, vyrábíme z papíru, šijeme, apod. Také máme pohybové aktivity, kdy cvičíme jógu, tancujeme, spontánně se hýbeme. A velmi oblíbené jsou naše páteční hudební setkání, kdy improvizujeme na různé nástroje, zpíváme a tančíme. To je velmi oblíbená činnost dětí. Všechny tyto aktivity spojujeme s koloběhem roku a inspirujeme se Waldorfskou tématikou. Dětem tak dává větší smysl, když například v zimě tvoří nebo zpívají na určité téma související s aktuálním děním v přírodě. V rámci Dámského klubu pořádáme pravidelné meditační večery k podpoře sebevědomí žen. V ženském kruhu máme jedinečnou možnost uzdravit svá vnitřní zranění, podpořit se navzájem a uvědomit si hodnoty. Klub pro handicapované nabízí hudební setkání. Hudba má pozitivní vliv na fyzické i psychické zdraví. Oblíbené jsou hlavně různé bubny a tibetské mísy, díky kterým se přenášíme do jiných sfér. S naší filozofií tak souvisí i název centra. Spojené světy proto, že propojujeme světy dětí i dospělých a společně tvoříme takový malý svět ve velkém světě.

Jak vůbec vznikla myšlenka na takový projekt?

To, co v současné době dělám a rozvíjím, je vlastně mimo můj obor. Mám vystudovanou Obchodní akademii, což se mi hodí ohledně zajišťování administrativních věcí okolo centra.V životě jsem se hledala a zkoušela různé věci a de facto jsem nic pořádně nedotáhla do konce. Vždycky mi v tom něco chybělo. Ale dokud člověk něco nezkusí, tak zkrátka neví, zda je to to pravé. A tak mám za sebou kurzy vizážistiky, modelace nehtů, pohostinství, zasvěcení Reiki, Mohendžodáro, antistresový trénink No mind, Respektovat a být respektován a také nedodělaný kurz masáží. Ale ten největší posun mi přineslo narození syna Olivera.

Takže, nějaký zvrat v myšlení?

Během mateřství jsem si sáhla na své vlastní dno a také jsem se díky synovi od toho dna zase odrazila. Mé původní nastavení do doby, než se Oliverek narodil, bylo, že půjde do jeslí, školky a školy. Tak to prostě bylo jasně dané a o ničem jiném jsem zpočátku neuvažovala. Ale syn mi od chvíle, kdy se poprvé nadechl, dával najevo, že mé naprogramování jeho života není tak úplně v souladu s jeho představou. Probdělé dny i noci kvůli neustálému pláči a kojení mě dovedly k šátkování. Díky šátkování jsem se dostala k dalším pro mě novým informacím ohledně výchovy a vzdělávání dětí a hlavně k novým báječným lidem, kteří mi dále ukazovali cestu. Myšlenku jeslí jsem brzy zavrhla a začala se pídit po nějaké alternativnější školce. Zkusili jsme navštěvovat Montessori i Waldorf, ale vždycky něco chybělo nejen mě, ale především synovi. A tak vznikla myšlenka na založení mateřského centra. Ale stále to bylo málo, chtěla jsem větší komplexnost.

Všimla jsem si výzdoby a maleb, zajímavé...

Jsem přesvědčená, že prostředí, ve kterém se člověk pohybuje, ho ovlivňuje. Myslím, že pokud budu trávit většinu času v tmavém prostoru, nebudu se moci kreativně rozvíjet a ovlivní to negativně můj pohled na svět. Mám ráda všechny barvy, které je mé oko schopno zaregistrovat. Každá na mě určitým způsobem působí a záleží na mé momentální náladě a mém rozpoložení, které vyhledávám.

Řekla bych, že jste vlastně objevila sama sebe, je to tak?

Jsem takový čertík z krabičky. Pro někoho je moje energie moc rozjetá a nedivím se, ale už se umím i zklidnit a nejsem tak impulzivní jako dřív. Baví mě všechno, co mi dává smysl a vnitřně se mnou rezonuje. Baví mě život sám. V poslední době se hodně zajímám o dětský svět. O to, jak děti vnímají energie okolo sebe. Jejich autenticita a spontánnost mě fascinuje. Zajímám se o alternativy ve výchově a vzdělávání dětí, především předškolních, což je moje aktuální téma z pozice maminky čtyřletého Štíra. Je to můj koníček i práce zároveň. Díky absolvování I. Stupně Mohendžodáro tantra jógy pro ženy jsem si uvědomila svou ženskou podstatu. Jsem teď více Ženou sobě i svému muži, který mě na mé cestě podporuje. Díky Mohendžodáro jsem začala vnitřně rozkvétat, vážit si sebe sama a milovat se se vším všudy. I se svými temnotami. Přivedlo mě to na cestu ženského světa a pořádám meditační večery v ženském kruhu. Miluji spontánní tanec, ve kterém se vracím do svého dětství a jsem znovu tou malou roztančenou holčičkou. A kreativně se realizuji v tvorbě letáků, plakátů a webových stránek centra.

Co je pro vás vlastně důležité?

Stoprocentně vnitřní klid a rovnováha, sebeláska a tvoření toho, co mi dává smysl.

A vaše plány do budoucna?

Mám spoustu plánů a vizí jak v osobním, tak pracovním životě. Tím nejbližším plánem je pro mě jednoznačně stanovení si priorit. Tvořím si tzv. vision board na tento rok a stanovuji si blízké cíle. V červnu se budu vdávat a svatba je pro mě takovým dalším mezníkem na cestě životem. Ráda bych se více věnovala rodině a odpočinku.

Naďa Kučerová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2313227
DnesDnes330
VčeraVčera852
Tento týdenTento týden3702
Tento měsícTento měsíc20153

Partnerské weby