woman 570883 960 720Prvním nádechem náš život začíná a posledním končí. Dýchání je nejdůležitější ze všech tělesných funkcí, protože všechny ostatní pochody na něm závisejí. Je to přitom jediný proces řízený autonomním nervovým systémem, jehož průběh lze ovládat vlastní vůlí (práce s dechem se díky tomu stala nedílnou součástí

jógy, neboť vědomým dýcháním lze dosáhnout stavu blaženosti i transcendentních prožitků). Správné dýchání je zkrátka základním pilířem zdraví. Však se také náš organismus právě dýcháním zbavuje až 70 procent škodlivin a upravuje si acidobazickou rovnováhu (redukuje případné překyselení).

Trocha zajímavé statistiky

Dýchací ústrojí začíná nosem a ten nejdelší na světě údajně měřil 28 cm. Za den se nadýchneme zhruba 21 600krát. Ve stresových situacích se dech zrychluje, frekvence stoupá a nadechneme až 100krát za minutu. Vzduch proudí hrtanem a okolo hlasivek dosahuje běžně rychlosti 20 m/s, ovšem při kašli rychlost může vystoupat třeba i na 120 km/h, což je síla vichru, který dokáže vyvracet stromy.

Dýcháte správně?

Dech a jeho rychlost, mělkost či hloubka souvisejí s tím, co cítíme a co děláme. Jinak dýcháme při extrémně namáhavé situaci a jinak před usnutím. Za „běžného provozu“ by měl v ideálním případě objem přijatého vzduchu odpovídat kapacitě plic (ta se pohybuje kolem 5 000 ml), my však na jedno nadechnutí vdechujeme jen půl litru vzduchu. Máme totiž ve zvyku dýchat pouze do horní poloviny plic, přitom potencionální objem plic je mnohem větší v dolní části. Většina z nás ale při hlubokém nádechu vtáhne břicho dovnitř, roztáhne horní část hrudníku a zvedne ramena - dýcháme tedy jen povrchně. Přitom když dech zlehka zpomalíme a prohloubíme, uděláme tím něco nejen pro své zdraví, ale i pro psychickou pohodu. Při povrchním dýchání dojde podle odborníků ke snížení výkonosti plic a omezení přívodu kyslíku do buněk. Je omezen i přísun kyslíku do mozku (to může mít za následek závratě a bolesti hlavy), zužují se cévy, zvýší se srdeční činnost i tlak. Zvyšuje se také samozřejmě hladina kysličníku uhličitého v krvi, je narušena rovnováha pH v krvi, zpomaluje se tok krve, která odvádí odpadní látky z buněk do ledvin a plic, zpomaluje se též lymfatický systém i peristaltika střev, zvyšuje se napětí, nervozita. V podstatě dojde k oslabení všech důležitých tělesných systémů, což nahrává chronickým i akutním onemocněním všeho druhu. Dýcháme-li nedostatečně, nemůžeme ani zhubnout. Naše buňky totiž nemohou vykonávat všechny metabolické procesy, jsou-li přidušené nedostatkem kyslíku. Místo tuků spalují pouze škroby a cukry, což má za následek vysokou produkci kyselin (překyselení). V dobře okysličeném organismu nemají šanci bakterie, viry, plísně, kvasinky, ba ani rakovina. Hluboký nádech a výdech mohou být pro nás příjemným a očistným zážitkem. Dýcháme-li zhluboka, vylučuje naše tělo endorfiny, hormony štěstí. Dýchání tedy může být nejrychlejší, nejlevnější a nejúčinnější cestou k nalezení klidu ve chvílích napětí, k harmonizaci i uzdravení. Hluboké dýchání podporuje periferní prokrvení (pomůže při studených končetinách). Fyzická bolest snáze odezní, dýcháme-li v myšlence do jejího epicentra. Jde-li o bolest ztuhlého svalu, lze dýchání podpořit i zatnutím svalu při nádechu a povolení s výdechem. Stejným způsobem lze „rozdýchat“ i intenzivní emoce (smutek, strach, lítost, vztek).

(zem)

Foto: Pixabay

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2164332
DnesDnes132
VčeraVčera577
Tento týdenTento týden132
Tento měsícTento měsíc10508

Partnerské weby