Ačkoli jsou upíři spojováni hlavně s Balkánem, i u nás se těmto krvežíznivým démonům odjakživa dařilo. Tak například při průzkumu jednoho z centrálních pohřebišť Velkomoravské říše ve Starém Městě u Uherského Hradiště objevil tým vedený archeologem Luďkem Galuškou kromě více než 2 000 „normálních“ hrobů

také desítky těch, které zcela odporují pohřebním ritům starých Slovanů. Nacházejí se většinou na okrajích pohřebních polí, což je pro umístění pozůstatků vampýrů typické. Některé mrtvoly nebyly uloženy v klasickém „křesťanském“ směru východ- západ, tedy hlavou k západu, ale kolmo na tento směr - s pohledem k severu. Staří Slované totiž věřili, že tímto směrem sídlí ďábel.

Někdy byl nebožtík doslova nacpán do malé hrobové jámy, že do ní musel být doslova silou vtlačen. To aby se z ní nedokázal sám dostat. Někteří měli navíc useknuté hlavy - ty byly pohřbeny na neznámém místě - nebo byly položeny u těla, ale u jeho nohou a obličejem směrem dolů. Několik koster neslo stopy žáru, takže byly dodatečně spáleny v ohni. Archeologové také objevili celou skupinu „vyčleněných“ hrobů, oddělených od druhých oplocením, ve které ležely mrtvoly svázané do kozelce, některé s roztříštěným obličejem. V jednom případě měl nebožtík kámen vražený do úst tak, aby nemohl kousat.

Bylo za vším řádění „nemrtvých“?

A podobné zásahy živých proti mrtvým se našly i na dalším pohřebišti starých Slovanů, v archeoskanzenu Modrá. V malém hrobě, který nesl na vnější straně stopy ohně, ležela kostra asi desetiletého chlapce, který měl v ústech také zaražen velký kámen. Vše nasvědčovalo tomu, že se tehdejší Slované malého hocha strašně báli, když mu nejen rozbili hlavu a ústa, ale ještě na jeho hrobě rozdělali hranici. Podle Luďka Galušky mohly být důvodem k takovým dodatečným zásahům proti mrtvým, ke kterým došlo třeba i několik měsíců po jejich smrti, zvláštní přírodní zásahy - přelet hejna krkavců nad hrobem během pohřbu, záhadná hromadná úmrtí domácích zvířat, náhlá prudká bouřka spojená se zásahem blesku do člověka apod. To vše si mohli pověrčiví staří Slované vysvětlit jako symbol přítomnosti „nemrtvých“ a snažit se o eliminaci nebezpečí podivnými krutými praktikami. Na našem území jsou totiž známá další upíří pohřebiště s podobnými zásahy, jako například v Olomouci, Čelákovicích, Žatci atd.

Na Tongu měli stejné rituály

Také řada dalších ochranných prvků, mylně považovaných za balkánská či valašská, je původem slovanská. Namátkou uveďme věnec z česnekových růží, praktika zarážení dřevěných kůlů do srdce upíra - „nemrtvého“. Je ovšem velmi zajímavé, že podobná, ne-li dokonce úplně stejná, protivampýrská opatření dělali lidé nejen na jižní Moravě, ale i jinde - dokonce až na druhém konci světa. Například na ostrově Tonga, patřícím ke Cookovým ostrovům, se našli v jeskyních pohřbení svázání lidé s obličeji směřujícími do nitra země, a navíc zatěžkaní velkými balvany. Jiné mrtvoly měly utržené nebo useknuté hlavy a těla probodnuta dřevěnými kůly. Co vedlo zdejší obyvatele k prakticky stejným protivampýrským systémům ochrany, jaké praktikovali staří Slované z Velkomoravské říše? Proč se tak usilovně snažili zabránit návratu nebožtíků zpět do světa živých? Toto tajemství stále čeká na své odhalení….

Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2201031
DnesDnes102
VčeraVčera603
Tento týdenTento týden705
Tento měsícTento měsíc10781

Partnerské weby