Stejně k ní jednou dospějete a je jen na vás, jestli jí budete trpět nebo vás bude blažit. Skleróza je průvodní jev vyššího věku a pochází s kornatění hmoty, která za nás myslí. S tím nic nenaděláme. Nejsem žádná výjimka, to bych lhal. Někdy si

nemohu vzpomenout, co jsem měl včera k snídani. I když u mě je to snadné, obvykle mívám chleba s paštikou. Také zapomínám jména, obvykle jde o lidi, se kterými jsem se setkal předevčírem.

Zato se náhle vynořily z paměti děje, které se odehrály v mém dětství. Nevím, jestli žije ještě pamětník doby, kdy se v mém rodném městě zpívalo na nápěv Plavala husička po Dunaji:

Plavala ondatra po jezeře,

už do ní Jedlička z flinty řeže.

A Vondráček na to čumí,

má vztek, že střílet neumí.

My, školní mládež, jsme dědili říkanku o rodině místního mlékaře:

Třikrát sedm dvacet jedna,

Šádková má tlustý stehna

a Šádek má pupek,

že bys na něm vdolek upek…

Takového lidového folklóru putovalo po mých rodných Semilech mnoho a já se chytám za hlavu, proč jsem si jej nezapisoval. Jenže jsem byl ve věku, kdy jsem ještě netušil, že si jednou budu něco zapisovat. Například jsem nerozluštil, proč se v hospodě U Rejsků zakazovalo zpívat: Stavěli tesaři… Nebo proč před jiným návštěvníkem hospod se nesmělo říci: „Maďaři jdou.“

Byl jsem zoufale naivní. Třeba jsem cestou do školy potkával jednu krásnou a dobře oblečenou paní. Vždycky jsem ji zdvořile pozdravil a ona mi s úsměvem odpověděla. Nechápal jsem, proč se jí říká Pětistovka.

Rozbřesklo se mi, až když jsem slyšel, jak ženské před obchodem U Šmídů kritizují jistého ředitele fabriky, že Pětistovce odpočítával „honorář“ v drobných.

Pro další fázi sklerózy má odpovídající pojmenování opět lidová tvořivost: Cementóza. To už se člověku nevybavuje nic z minula a někdy se zapomene i vymočit tam, kde se to obvykle dělá...

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1920523
DnesDnes843
VčeraVčera807
Tento týdenTento týden843
Tento měsícTento měsíc16863

Partnerské weby