Zpočátku ještě doznívá mariánské jaro, které během prvních dubnových dnů vystřídají dubnová chladna. Jinak pokračuje Svatý velikonoční týden Bílou sobotou (31. 3.) a Božím hodem velikonočním (1. 4.), po němž následuje Velikonoční pondělí, kterému se též

říká Červené pondělí (2. 4.). Pokud si připomeneme teplotní rekordy z přelomu března a dubna, stačí zmínit loňský rok 2017. Tehdy 31. března v Žatci naměřili 23,6 stupně Celsia, ve Staňkově na Domažlicku 24,1 stupně Celsia a ve Strážnici na Hodonínsku 25 stupňů Celsia, což už je teplota na hranici letního dne. Mezi nejchladnější se pak zařadil rok 1785. Tehdy pražské Klementinum 31. března zaznamenalo minus 8 a dne 2. dubna minus 7 stupňů Celsia. Studeno bylo též roku 1900, kdy 2. dubna Praha hlásila minus 7 stupňů Celsia.

Velikonoce představují křesťanské svátky slavené na památku umučení a následného vzkříšení Ježíše Krista a vážou na sebe, vedle svátků vánočních, vůbec největší počet rozmanitých obyčejových zvyklostí, pověr, rituálů, magických konání, her a přirozeně i celý soubor osobitých pranostik. Velikonoční svátky jsou přitom výrazně ovlivněny tím, že tyto svátky jara v sobě vedle křesťanských tradic koncentrují i četné obyčeje původních pohanských slavností vítání jara a oslav konaných na zahájení jarních zemědělských činností. Právě proto velikonoční svátky obsahují tak neúměrně vysoké množství různých tvrzení, předpokladů, víry v magické působení v pravou chvíli vyřčeného slova či provedeného úkonu a mystických výkladů pozorovaných přírodních jevů. Vhodné podmínky pro vznik těchto tradic skýtalo právě tajuplné období přechodu zimy do letní poloviny roku, posilované velkou zázračnou křesťanskou ideou vzkříšení a zmrtvýchvstání. S ohledem na možnost obecného opakovatelného praktického využití velikonočních pranostik, například pro předpověď počasí, datování lhůt určitých polních prací apod., je nutno upozornit na jednu nepříznivou skutečnost, se kterou se žádný lidový tvůrce pranostických výroků nemohl nikdy úspěšně vypořádat. A tou je pohyblivé datování velikonočních svátků. Již jen vzhledem k tomu, že Velikonoce mohou v jednotlivých létech připadnout na celkem 35 rozličných kalendářních dnů - tedy od 22. března do 25. dubna, mohou být některé z velikonočních pranostik jen omezeně využitelné: "Od Zeleného čtvrtka (29. 3.) do Bílé soboty (31. 3.) se nesmí orat či jinak s půdou zacházet, protože kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí. Prší-li o Bílou sobotu, bude nouze o vodu. Na Bílou sobotu je dobré sázet stromy, hlavně štěpy, aby hojně plodily. Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště. Déšť na Boží hod velikonoční (1. 4.) vystraňuje obilí a deštivý Svatý duch jej vymlátí dočista. Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto sluncem i vodou příhodné a na dar Boží úrodné. Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva začni. Je-li deštivé Červené pondělí (2. 4.), neurodí se obilí. Prší-li na velikonoční pondělek, přijde zkáza na žita."

PAVEL KOVÁŘ

PATRONI A OCHRÁNCI DUBNOVÝCH DNŮ

SVATÝ HUGO Z GRENOBLU (1. 4.).Francouzský biskup žijící v letech 1053 až 1132, jehož episkopát trval více než 50 let, je též spojován s některými ze zázraků. Patří k patronům proti bolestem hlavy.

SVATÝ PETR MUČEDNÍK (VERONSKÝ) (6. 4.).Oblíbený kazatel patřil k lidovým světcům severní Itálie. Kolem jeho osoby se děly četné zázraky. Přestože jej lidé zahrnovali láskou a úctou, byl 6. dubna 1252 přepaden najatými vrahy a proboden. Jako ochránce proti bolestem hlavy je vzýván proti bouři, nepohodě a za dobrou úrodu.

SVATÝ ZENO (12. 4.).Zeno pocházející z Mauretanie zemřel 12. dubna roku 371 v italské Veroně. Jednalo se o velkého kazatele, významného spisovatele a neúnavného potírače bludů, zrovna tak jako o dobrodince chudých, který se stal patronem proti vodním pohromám i dětí, které se špatně učí mluvit a chodit.

SVATÁ HUNNA (15. 4.).Této velké dobroditelce chudých a nemocných, která žila v 7. století ve Francii, se říkalo "svatá pradlena", neboť prala zadarmo prádlo potřebným lidem. Proto ji lidé uctívali jako patronku pradlen a dále také vinařů.

SVATÝ JIŘÍ (24. 4.).Jiří, nebo-li Georgius, žil ve 3. století v dnešním Turecku a zemřel roku 305. Patří ke 14 pomocníkům a je znázorňován jak sedí na koni a bojuje s drakem. Bývá obklopen mnoha legendami, přičemž jeho svátek patří v Anglii k největším. Jiří byl jako křesťan mučen, ale vše přestál bez zranění. Nakonec však byl sťat před branami města v Lyde - Diospolis v Palestině. Za svého patrona si jej vybrali skauti, rolníci, horníci, sedláci, kováři, bednáři, artisté. zajatci, vojáci i mnozí další. Býval často vzýván za dobré počasí, proti horečce a moru.

SVATÁ HILDEGARDA (30. 4.).Tato císařovna žila v 8. století a do dějin vešla jako zakladatelka opatství v Kemptonu a podporovatelka kláštera Reichenau. Představuje patronku nemocných.

(kov)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1921535
DnesDnes64
VčeraVčera889
Tento týdenTento týden1855
Tento měsícTento měsíc17875

Partnerské weby