Pokračuje časné jaro s mariánským oteplením, které se dostavuje s velmi vysokou pravděpodobností kolem 75 procent a má souvislost se Zvěstováním Panny Marie (25. 3.). K pranostickým světcům tohoto času patří ještě svatý Gabriel (24. 3.), svatý Ruprecht (27. 3.) a svatý Kvirin (30. 3.). Kromě toho

zasahuje do tohoto období začátek velikonočních svátků, ke kterým patří Květná neděle (25. 3.), Škaredá středa (28. 3.), Zelený čtvrtek (29. 3.) a Velký pátek (30. 3.). Z teplotních rekordů těchto dnů lze jmenovat rok 2006, kdy kolem 28. března u nás vystupovaly teploty až ke dvaceti stupňům Celsia a pak rovněž rok 2012. Tehdy 28. března Ivanovice na Hané zaznamenaly 22,3 stupně Celsia. Také teploty z konce března 2017 patřily k nadprůměrně vysokým a 29. března se jednalo o vůbec nejteplejší den v historii, neboť na mnoha místech překročily teploty 23 stupňů Celsia. Mezi nejchladnější konec března se pak zařadil především rok 2013. Na většině území České republiky se vyskytovala sněhová pokrývka a celkově jsme prožívali jedno z nejchladnějších období za uplynulých deset let. Například na Milešovce poklesla rtuť teploměru na minus 15 a v Přerově na minus 9,4 stupně Celsia.

Mariánské jaro může přetrvávat nejen do konce března, ale někdy také až do prvých dnů dubna. Pro tento časový úsek, kterému několik dní předtím předcházel počátek jara astronomického, je příznačné, že den je již o několik minut delší nežli noc. Průměrný dlouhodobý přírůstek denních teplot podle měření meteorologické observatoře v pražském Klementinu činí 0,16 až 0,17 stupňů Celsia a průměrná denní teplota se již pohybuje kolem 7 stupňů Celsia. Důsledkem těchto skutečností je, že právě v období mariánského jara u nás končila oblevou a táním většina těch vůbec nejtužších a nejvleklejších zim v historii. To potvrzují jak objektivní novodobá meteorologická pozorování, tak i četné historické záznamy. Dávní pozorovatelé a zapisovatelé povětrnosti patřili v dobách nástupu jarního povětří k velmi pozorným a pilným, a proto se nám zachovala dlouhá řada pranostik v souvislosti se svátkem Zvěstování Panny Marie (25. 3.): "Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání. Na Zvěstování Panna Marie sfoukne svíčku a teprve až svatý Michal (29. 9.) ji rozsvítí. Panna Maria zatopí bez dřeva. Panna Maria odhazuje koudel do vody. Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok. Když prší na Zvěstování, potlukou úrodu kroupy. Na den Zvěstování vesna zimu přemohla. Na den Zvěstování krásné jitro plní dobrou čákou naše nitro.“

Nejvhodnějším klimatologickým kritériem počátku jara je nástup průměrných denních teplot vzduchu vyšších než 5 stupňů Celsia. V tomto pojetí se počátek jara kryje se začátkem velkého vegetačního období a je závislý na nadmořské výšce a strmosti roční teplotní křivky, takže je rozdílný v různých nadmořských výškách. Na základě dlouholetých průměrů denních teplot vzduchu dochází například k nástupu jara v Praze kolem 25. března, zatímco v polohách kolem 500 metrů nad mořem až kolem 11. dubna. V pranostikách k zahájení jarní přípravy půdy a výsevu jařin není o nejrůznější výroky žádná nouze: "Znáti čas - první pravidlo hospodáře. Zmeškáš-li čas, ohrozíš úrodu. Třináctého týdne v roce zem se vyhřeje a sedlák zaseje. Březen pochová (zaseje), srpen uchová. Rané setí často chybí, ale pozdní vždycky. Pozdě do země - málo na sýpku. Na jaře sij třeba za mokra, na podzim i za sucha. Kdo seje hrách v marcu, nemá prázdných hrnců. Panny Marie Zvěstování - zelných semen vysévání. Týden před nebo týden po Zvěstování se má vysévat hlavatice. Nejpozději do Zvěstování se má zasít jarní žito a hrách. Od Zvěstování do svatého Jiří (24. 4.) je dobře zasít len. Zvěstování - výsev lněného semene k lisování."

Naši dávní předkové brali v úvahu pro dobrou či nevydařenou úrodu různé povětrnostní jevy už od počátku jara. Důležitou roli v tomto směru by mělo též sehrávat proudění vzduchu: "Vítr, déšť, sníh a led jako o závod se honí, po suchu máš bláto hned, zima ku konci se kloní. V březnu ještě nepříjemný vítr z břízy vane. V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest. Březen větrný a suchý, duben mokrý a květen opět větrný - pytle obilím a sudy vínem naplní." K jednotlivým závěrečným dnům března se nám zachovaly následující výroky: "Mráz archanděla Gabriela (24. 3.) nechodí sám. Jaké počasí jest na svatého Ruprechta (27. 3.), takové podobné bude v červenci. O svatém Kvirinu (30. 3.) už je teplo i ve stínu".

Velikonoce patří k pohyblivým svátkům a letos připadnou na poněkud dřívější čas: "Týden před Květnou nedělí a týden po ní rády padají pašije (poletuje sníh). Nečas na Květnou neděli není pro rok dobré znamení. Škaredí-li se slunce na Škaredou středu (28. 3.), škaredit se bude i obilíčko. Co je na Zelený čtvrtek (29. 3.) vyseto, vše se vydaří. Je-li Zelený čtvrtek bílý, nastane teplé léto. Velký pátek (30. 3.) deštivý, dělá pak rok žíznivý. Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2013307
DnesDnes531
VčeraVčera708
Tento týdenTento týden3387
Tento měsícTento měsíc9632

Partnerské weby