Zpočátku se přechodně uplatňuje rudolfské oteplení, které se vztahuje ke svatému Rudolfovi (14. 4.), ale po něm se vlády ujímají vojtěšská chladna. K poněkud méně známým pranostickým světcům nyní patří svatý Tiburcius s Valeriánem (14. 4.), svatá Helena (15. 4.) a svatá Domicila (20. 4.). Pokud zalistujeme v teplotních

rekordech našich meteorologických stanic, zjistíme, že vysoké teploty byly naměřeny dne 18. dubna 2013. Pražské Klementinum tehdy hlásilo 25, Praha - Karlov 28,2 stupně Celsia, Doksany 28,3 a Dobřichovice 28,6 stupně Celsia. K chladným pak v pražském Klementinu patřil časový úsek od 16. do 18. dubna 1852, kdy se v ranních hodinách teploty pohybovaly od minus 4,7 do minus 4,2 stupně Celsia.

Dubnové počasí by mělo být převážně aprílově střídavé a ještě dost nestálé. Takové je alespoň mínění velké části starých pranostik: "Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný. Takový se duben nejvíc chválí, v kterém bývá čerstvý chládek stálý." V posledních letech jsme však velice často svědky i jiných netypických dubnových situací, kdy panují až nepřiměřeně teplé dny a dokonce se též dostavují první jarní bouřky. Nezřídka se však rovněž může vytvořit velmi stabilní situace pod vlivem vysokého tlaku vzduchu, kdy se uplatňuje východní až jihovýchodní kontinentální proudění bez deště, sněhu, větru a bez výraznějších teplotních výkyvů. Pro naše zeměpisné šířky však bývaly přece jen typičtější vpády chladného vzduchu ze severozápadu a severu. Za takových situací se totiž vyskytuje náladové počasí s trochou slunce, velmi proměnlivou oblačností, náhlým ochlazením, nárazovým větrem, velkou průzračností vzduchu a tím pádem i vysokou dohledností, ale právě tak i náhlými změnami mohutné kupovité oblačnosti, kdy nechybí přeháňky všech možných skupenství. Vzduch, ve kterém k nám postupují jednotlivé frontální systémy, pak bývá nejen chladný a vlhký, ale i velmi labilní. To znamená, že teplota ve vertikálním profilu výrazně klesá, vznikají už poměrně mohutné výstupné proudy, a proto nebývá vyloučena ani aprílová bouřka: "Po prvním hřímání měsíce dubna není se co obávat mrazů. Hřímání dubnové veselý a hojný rok přinese. Jestli v dubnu už hřímání uslyšíme, s úrodou ten rok se potěšíme."

Pro lidi žijící v těsném sepjetí s přírodou byl jistě málokterý přírodní úkaz tak silně působivý a doslova ohromující, jako bouřky doprovázené charakteristickými projevy, tedy elektrickými výboji a akustickými důsledky prudkého rozepnutí silně ohřátého vzduchu v dráze blesku. V chladné části roku od října do března se u nás v dlouhodobém průměru vyskytují jen asi dvě procenta celkového ročního počtu bouřek. Právě duben je však měsícem, ve kterém zpravidla dochází k postupnému a výraznému oživování jarní bouřkové činnosti. Proto se netřeba divit, že tato skutečnost nalézá svůj bezprostřední odraz i v bouřkových pranostikách: "V dubnu prorokuje rachot hromu, že mráz, sníh a chladna více neuškodí stromu. Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů již více nepostíná. Dubnové hřmění rozbíjí mrazy na mrazíky. Přijde-li před Jiřím (24. 4.) bouře, bude dlouho za kamny dobře. Pokud v dubnu hřímá ještě na černé lesy - nastanou opět chladna. Bouřky v dubnu zvěstují úrodný rok. Je-li v dubnu častý hromu třesk, sena, žita budou jeden lesk. Častý hrom - pozdní hlad. Hřímá-li příliš časně, bude dostatek krmení pro dobytek i pro příbytek. Časné jarní bouřky ohlašují teplé a deštivé léto. Když často zjara hromy a blesky hodně mlátí, v létě se houbaři z lesa s bohatými úlovky vrátí. Když zahučí v dubnu hrom, obalí se listem strom. Dubnový hrom probouzí smrkový květ."

I tak často pověstně nespolehlivý a nevypočitatelný měsíc, jakým je duben, však má přece jen svůj stanovený harmonogram, který může předznamenat jednotlivé chladné vlny s poměrně klidnějším povětřím. Tak třeba ve dnech kolem poloviny dubna lze podle lidové meteorologie očekávat s pravděpodobností kolem 55 až 65 procent několik dní trvající stabilní a navíc i teplé počasí. Jarní oteplení má i své pojmenování po světci, který slaví svůj svátek 17. dubna - rudolfské jaro. To pochopitelně neuniklo pozornosti zapisovatelům dávného počasí, takže vznikly i následující pranostiky: "Svatý Rudolf otvírá dveře i okna. Svatý Rudolf dokáže už zahřát. Na svatého Rudolfa má včelař nahlížet do úlů, a jestli včeličky nemají dost potravy, má se jim, nejlépe na schod měsíce, doplnit." V období rudolfského oteplení u nás i v časech tzv. "malé doby ledové" končily vůbec ty nejkrutější zimy v historii. Roztávaly v něm i sněhy spadlé v předchozím chladném období aprílové zimy a v příznivých letech, ve shodě s tiburskými i dalšími pranostikami, nastávaly dokonce již i prvé pastvy hovězího dobytka a koní: "Na Tiburcia a Valeriána (14. 4.) se má vše zelenat. Na svatého Tiburcia se mají zelenat všechny lučiny i všechny oziminy. Svatý Tiburcius si obléká zelený kabát. Zelený Tiburcius - dojné krávy. Svatá Helena (15. 4.) okna rozdělá, Potí-li se Domicila (20. 4.), bude Marek (25. 4.) chodit v kožiše."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1850038
DnesDnes594
VčeraVčera754
Tento týdenTento týden1348
Tento měsícTento měsíc17256

Partnerské weby