Celé námi sledované období se nese ve znamení floriánských chladen, jejichž patronem je svatý Florián (4. 5.). Z dalších referenčních světců si připomínáme svatého Vitala (28. 4.), svatého Roberta (29. 4.) a sv. Filipa s Jakubem (1. 5.). Z teplotních rekordů tohoto období si připomeňme rok 2001, kdy v Praze překročila 1. května teplota

28 stupňů Celsia, ve Varnsdorfu se jednalo o 29 stupňů, přičemž v Žatci a Doksanech se teploty blížily až ke třicítce. Obdobně teplo bylo též 2. května 2005. Roku 2009 se touto dobou teploty pohybovaly kolem 27 stupňů Celsia, zatímco v Jeseníkách se ještě lyžovalo. Tropický den s teplotou 30,7 stupně Celsia pak zaznamenali v Praze dne 29. dubna 2012. Mezi nejchladnější dny se zařadil 2. květen roku 1935, kdy pražské Klementinum naměřilo minus 1 stupeň Celsia. Přelom dubna s květnem se loňského roku vyznačoval postupným a stálým zvyšováním teplot se značně suchou povětrností.

Duben se blíží do svého závěru a právě v tento čas si naši dávní předci pokládali otázky, jak asi ovlivní následující květen i další měsíce v roce. Tyto otázky plné obav patřily k pochopitelným, neboť jarní měsíce vždy hrály důležitou roli pro následnou úrodu. Jedna z teorií přitom razila takový postup, že dávala často duben s květnem do protikladů, což se potom odráželo v řadě pranostik: "Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě. Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji zase vyschne. Co duben našetří, to květen spálí. Za jasným a mírným dubnem, drsný a divoký máj. Dobrý duben - špatný květen. Chladnější duben bez sněhu - jasný a teplý květen."

Jak však vyplývá ze sledování počasí ve dvacátém století, takovéto vyrovnávací metody sice mohou, avšak také nemusí, platit. Z dlouhodobého zkoumání se totiž zjistilo, že duben nemá ani na jeden z následujících měsíců nějaký zásadní vliv. Střední statisticky významný kladný vliv má sice duben na červenec, říjen a listopad, ale mezi dubnem a květnem se vyskytuje jenom malá korelace. Ve skutečnosti by to znamenalo, že v případě nadnormálního teplého dubna by nemuselo ani v květnu být zrovna chladno. Ve většině případů totiž není květen na dubnu příliš závislý.

Na rozdíl od měsíce března, kdy břízy u nás ještě většinou nekvetou, se kalendářní duben již alespoň částečně kryje s tím přírodním, neboť koncem dubna skutečně duby začínají kvést. Podle průzkumu připadá průměrný začátek květu dubu letního v českých nížinách na 28. dubna, kdy má svátek Vital: "Hřmění mezi Markem (25. 4.) a Vitalem značí dobrý rok. Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě celý měsíc." Zahradníci a zelináři se však často právě v posledních dubnových dnech chystají na výsadbu mnoha druhů plodin. O tom svědčí též jedna z pranostik: "Na Roberta a Petra mučedníka (29. 4.) je dobré vysazovat zelí na pole."

Odpradávna se věřilo, že během roku existují dny, ve kterých mají nečisté síly větší moc než kdykoli jindy. K takovým dnům patřil též 30. duben, lépe řečeno filipojakubská noc ze 30. dubna na 1. května. Proto také mnoho pranostik a hospodářských pravidel k tomuto dni je ve znamení tajuplných a magických opatření, kam patří třeba vymítání ďábla, zaklínání proti uřknutí lidí i dobytka, boj s čarodějnicemi a ochrana proti nim. Jako záštita před čarodějnicemi se někdy na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Z tohoto konání vznikl také lidový obyčej "pálení čarodějnic": "Posledního dubna před soumrakem se mají do obytného stavení, stodol, včelích úlů, chlévů, sklepů a na studnice zastrkovat březové, vrbové, bukové, bezové nebo angreštové větvičky a kapraď, aby dům nenavštívily čarodějnice a neškodily."

Květen je již přede dveřmi, a tak by se dal předpokládat zesílený sluneční svit a s ním i vzestup teplot. Někdy tomu tak skutečně bývá, ovšem všechno se může vyvíjet i jinak, neboť první květnové dny ještě v dlouhodobém průměru náleží do tzv. floriánských chladen: "Svatý Filip s Jakubem (1. 5.) nesou v mošně ještě několik ranních mrazíků. Chladna o Jakubu a Filipu jsou zlým znamením pro polní plodiny. Velká chladna o Jakubu a Filipu nesou osení záhubu. Svatý Florián (4. 5.) si ještě může nasadit sněhový klobouk. Svatý Florián nosí někdy strakatou čepici. Svatý Florián uklízí po zimě mlynářské žoky a vyklepává pytle od mouky, takže ještě může poletovat sníh."

Variacemi vlhkého a suchého povětří jako předzvěstí následné úrody se zabývají pranostiky čarodějnické noci ze 30. dubna na 1. května: "Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, nastane úrodný rok. Kolik na Filipa a Jakuba krapek, tolik sena kopek. Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno." Také větrné počasí začátkem května by mohlo předznamenat teplé a suché povětří během roku, což by zajisté nevyhovovalo zemědělcům, zelinářům, houbařům a právě tak i hasičům, neboť pranostiky, vztahující se k patronu všech hasičů dne 4. května, hovoří: "Je-li o dni svatého Floriána velký vítr, jest toho roku mnoho ohňů. Déšť svatého Floriána bývá pro zemi ohňová rána."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1921535
DnesDnes64
VčeraVčera889
Tento týdenTento týden1855
Tento měsícTento měsíc17875

Partnerské weby