Po odeznění floriánských chladen počátkem května se u nás nezřídka dostavují příjemné a teplé dny stanislavského jara, jejichž patronem je svatý Stanislav (7. 5.). Ve staročeských kalendářích patřily tyto dny k velmi vítaným a oblíbeným, avšak většinou neměly dlouhého trvání, neboť již někdy koncem první květnové dekády

začaly ustupovat následnému času ledových mužů. Mezi další významné pranostické světce nyní patří svatý Jan v oleji (6. 5.), Jarní Mikuláše přenesení (9. 5.) a svatý Mamert (11. 5.). Z teplotních rekordů této doby si připomeňme letní povětří poválečného 11. května 1945 s teplotou v pražském Klementinu 30,2 stupně Celsia. Ještě výše se pohybovaly teploty 11. května 2012. Tehdy došlo k překročení teplotních rekordů na více než 60 meteorologických stanicích, například Praha - Karlov hlásila 31 a Doksy 31,9 stupně Celsia. Rekordně studené ráno se pak dostavilo 6. května roku 1864, kdy se v pražském Klementinu jednalo o minus 1,6 stupně Celsia.

Od dnů kolem prvé dekády května se k nám v dlouhodobém průměru s pravděpodobností kolem 60 procent dostavuje několikadenní oteplení, lidově označované jako Stanislavské jaro. V životě našich předků mělo toto období mladé hebké zeleně, oživované oranžovozlatolistou žlutí statisíců květů pampelišek, značný hospodářský význam, a tak není divu, že se dostalo i do četných pranostik: "Po svatém Floriánu (4. 5.) otevírají pastviny svoji bránu. Svatý Stanislav (7. 5.) zahřeje i napase. Na svatého Stanislava napase se kůň i kráva. Na Jarního Mikuláše přenesení (9. 5.) se vyhánějí koně ze dvora. Svatý Jan v oleji (6. 5.) květy dal. Len vysetý v příhodném čase svatého Stanislava hodně příze i hlávek dává. Na svatého Stanislava mají i na vrchovinách brambory svátek."

Pokud se někdy zima notně protáhla, nebo když v předchozím roce panovalo značné sucho a sklidilo se málo píce na zimu, vznikala na jaře krajně napjatá situace při zajišťování krmiva pro dobytek. Mnohdy pak muselo být přikročeno i ke zkrmování náhradních hmot, například slámy, větví stromů, rybniční stýle apod. Proto mělo v dávných časech značný hospodářský význam časné zahájení pastvy. Ne náhodou se v českém lidovém prostředí dalo ještě počátkem 19. století setkat s názvem "tráven", používaným též pro pátý měsíc v roce. Právě tak se významově obdobná pojmenování pro květen vyskytují i v jiných jazycích. Tak třeba staroslovanský název května zněl traveň a stejně tak zní současné ukrajinské pojmenování tohoto měsíce. Dále se ve slovinštině květen nazývá velki traven, když označení mali traven připadá předchozímu dubnu. Staroněmecky se máj nazýval Weidemonat (měsíc pastvy), irsky diblin (zelený měsíc), dolnolužicky rozzelony apod. Věcně spřízněným označením s výše uvedenou skupinou názvů je též staroanglický název pro máj - Thrimilcmonat, což v doslovném překladu značí "měsíc trojího mléka", neboť v důsledku dostatku zelené píce bylo možno v tomto období krávy již třikrát denně dojit. Tyto skutečnosti neušly ani pranostikám: "Pastvy dobytka začínají v prvé dny májové. V květnu je slyšet trávu růst. Chladný máj bude-li rositi, mnoho sena bude se kositi. Máj chladný a deštivý zaplňuje stodoly, sklepy, vinice a mléčnice. Chladný máj s vlhkým červnem plní stodoly obilím a stohy senem. Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko. Málo trávy na louce, málo peněz v tobolce. Hojná píce - plný krajáč. Hledej trávy pro své krávy, budeš míti zdravé stravy. Májové mléko je zdravé a léčivé."

Příjemné teplé a vlahé dny, které přejí zemědělcům a zelinářům, však bývají přibližně počátkem druhé květnové dekády přerušeny vpády chladného vzduchu ze severu až severovýchodu, kdy nechybějí studené přeháňky nebo mrazíky. Častou meteorologickou příčinou výrazných projevů blížících se ledových mužů jsou u nás tzv. severní cyklonální situace. Tehdy se nad východní oblastí Baltského moře nebo nad jižním Finskem nachází řídící tlaková níže, která způsobuje, že proudění vzduchu získá záporný meridionální charakter, kdy se vzduchové částice přemísťují od severu k jihu ve směru poledníků. Nejmrazivější ledoví muži se však do našich zeměpisných šířek dostávají při severovýchodních cyklonálních situacích. Tehdy na naše území proniká velmi studený vzduch, a pokud se uplatní noční vyjasnění zásluhou vyššího tlaku vzduchu, je výskyt ranních mrazů velice pravděpodobný. Konečně - podobná situace se v Evropě vyskytla též v letošním únoru a březnu, kdy se k nám dostával studený arktický a sibiřský vzduch od severovýchodu, takže teploty klesaly hluboko pod bod mrazu a navíc se dostavilo též sněžení. Jednalo se tak o nejstudenější část zimy 2017 až 2018.

Předzvěstí prochlazených nocí a jiter pak bývá už před samotným nástupem ledových mužů svatý Mamert (11. 5.), který je někdy s ledovými muži spojován. Také k němu se váží některé z pranostik: "Déšť o svatém Mamertu od severu přináší soužení, protože v něm nic dobrého není. Mráz, který už Mamert kuje, rád se o ledových mužích dostavuje. Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1921535
DnesDnes64
VčeraVčera889
Tento týdenTento týden1855
Tento měsícTento měsíc17875

Partnerské weby