Z pranostického hlediska se nacházíme v čase končících žofínských dešťů, kdy se začíná prosazovat fortunátské sušší období. Kromě toho se též v některých letech mohou uplatnit tzv. malí ledoví muži, mezi které patří první z nich - svatý Urban (25. 5.). Z dalších referenčních světců si nyní připomínáme svatého Petra Coelestina (19. 5.) a svatou

Julii (22. 5.). Z teplotních rekordů těchto dnů vyniká zejména 22. květen 2016, kdy v Ústí nad Labem naměřili 29, v Plzni něco přes 30 stupňů a v Řeži u Prahy dokonce 31,5 stupně Celsia. Velice studeno pak bylo u nás 23. května 2004. Na horách se tehdy teploty pohybovaly kolem minus 5 stupňů Celsia, od 500 metrů nad mořem sněžilo. Na horách tak napadlo až 15 cm sněhu. V Karlových Varech a v Praze padal déšť se sněhem.

Velkými ledovými muži končí obvykle zima ve střední Evropě definitivně svoji vládu. A třebaže i později může docházet k několika výrazným ochlazením, neklesá teplota v nížinách většinou pod bod mrazu a tím pádem není ochlazení pro vegetaci už tak nebezpečné. V našich přírodních podmínkách často platí, že takové počasí, které lidé tak rádi vítají, se zase příliš nezamlouvá květnovým pranostikám s ohledem na úrodu a hospodářské výnosy. Podle našich předků by ani květen neměl příliš vybočovat z normálního chodu teplot. Při nadprůměrném teplém a navíc suchém máji hrozí obavy z nižších zemědělských výnosů. Jinak pranostiky soudí, že květen by měl přinášet dostatečné množství vláhy: "Studený máj - v stodole ráj. Je-li květen bez deště, schází to všude. V máji aby ani hůl pastýřovi neoschla. Májová kapka platí za dukát. Suchý květen - suchý rok. Je-li květen chladný a vlahý, rok nebude hladný. Máj chladný a deštivý pro stodoly příznivý. Májový deštíček - úrody tatíček."

Květnový čas je už jako stvořený i pro výsev velmi choulostivých a teplomilných druhů rostlin, a tak se v pranostikách zrcadlí jarní zahrádkářské a zemědělské práce: "Na Petra Coelestina (19. 5.) se mohou již vysazovat ven okurky. Na Julii (22. 5.) lny se sejí. Urbanovy ovsy (25. 5.) vyhánějí sedláky ze vsi. O svatém Urbanu se vysévá pohanka. Na Urbana dopoledne nejpozději oves, odpoledne nejranější pohanku." Svatý Urban, který je v pranostické říši považován za prvního z třech malých ledových mužů, byl v Čechách od pradávna považován za patrona vinařství a vinařů. Proto se s jeho svátkem pojí též početné vinařské pranostiky: "Urban krásný, vyjasněný, hojným vínem nás odmění. Prší-li na Urbana, vinařova tvář je zklamaná. Svítí-li slunce na sv. Urbana, bude úroda hlavně na víně."

PAVEL KOVÁŘ

 

Patroni a ochránci květnových dnů

Svatý Filip z Zellu (3. 5.).Anglický kněz Filip založil v 8. století na zpáteční cestě z pouti do Říma poustevnu u Wormsu, z níž po jeho smrti vznikl klášter. U Filipova hrobu se později událo mnoho zázraků. Patří k patronům dětského požehnání a k ochráncům proti krádeži.

Svatý Florián (4. 5.). Po několika letech činnosti důstojníka v římském vojsku se Florián stal vedoucím kanceláře císařského místodržícího v římském Lauriaku. Pro křesťanskou víru byl však krutě mučen. Nakonec mu 4. května roku 304 pověsili na krk mlýnský kámen a svrhli ho do řeky Ennsu. Stal se patronem hasičů, kominíků, sládků, bednářů, hrnčířů, kovářů a mydlářů. Je považován za ochránce proti nebezpečí ohně a vody, proti suchu a neúrodě polí. Často jej vzývali proti bouři a při spáleninách.

Svatý Servác (13. 5.).Tento v pranostikách ledový světec působil ve 4. století jako biskup, který pocházel z Arménie a zemřel v Holandsku. Za svého patrona si jej zvolili zámečníci a stolaři. Náleží k ochráncům proto revmatismu, bolestem nohou a horečce. Je vzýván proti škodám z mrazu, proti ochrnutí zvířat i proti soužení s myšmi.

Svatá Žofie Římská (15. 5.).Pro svoji křesťanskou víru během pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána podstoupila roku 305 mučednickou smrt. Zapsala se jako patronka proti pozdním mrazům a její vzývání bylo zaměřeno na růst polních květin.

Svatý Petr Coelestin (19. 5.).Tento světec nacházel své štěstí v životě poustevníka, až se stal papežem. Založil poutnický řád a patří k patronům knihařů.

Svatá Rita z Cascie (22. 5.).Řeholnice a mystička Rita žila v Itálii v letech 1380 až 1457. Dne 22. května se v Itálii a v řádu augustiniánů světí tzv. Ritiny růže na památku zázraku s růžemi svaté Rity. Je to patronka lidí v bezvýchodné situaci, ochránkyně proti neštovicím a je vzývána při obtížích u zkoušek.

Svatý Urban (25. 5.).Podle legendy obrátil na křesťanskou víru papež Urban I. Valeriána, ženicha Cecílie, a pokřtil ho. Svatý Urban představuje patrona vinařů, vína, vinohradníků a bednářů. Jeho vzývání nastávalo proti mrazu, bouřce, blesku i proti opilství.

Svatá Jana Orleánská (30. 5.).Je znázorňována jako velmi mladá bojovnice či osvoboditelka s korouhví a mečem. Je to patronka Francie, telegrafie a rozhlasu.

(kov)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1921535
DnesDnes64
VčeraVčera889
Tento týdenTento týden1855
Tento měsícTento měsíc17875

Partnerské weby