Pokračuje léto svaté Anny z předešlého období, které na přelomu července a srpna střídají petrské deště, jejichž patronem je svatý Petr v okovech (1. 8.). Z dalších světců se pak jedná o svatého Panthaleona (28. 7.), svatého Abdona (30. 7.) a svatého

Ignáce (31. 7.). Z teplotních extrémů závěru července si můžeme připomenout rok 2005, kdy ve dnech 28. a 29. července padaly dlouholeté teplotní rekordy. V přílivu tropického vzduchu hlásilo pražské Klementinum 28. července 35,9 a Plzeň 38 stupňů Celsia. Následujícího 29. července v Praze naměřili 36,4 a v Plzni 38,3 stupně Celsia. V nesmírném horku, v našich poměrech kdysi naprosto neslýchaném, praskala i dálnice a z důvodů výpadků elektrického proudu uhynulo na farmách množství kuřat. Půlnoční bouřky z 29. na 30. července 2005 pak zasáhly Ústecký a Liberecký kraj, přičemž zabily několik lidí. V Ústí nad Labem - Kočkově byl tehdy naměřen rekordní vítr o rychlosti 153 km v hodině.

Konec července bývá obvykle ve znamení panujícího léta svaté Anny, kdy se dostavují slunečné dny s vysokými teplotami vhodnými ke koupání či slunění, zatímco v noci a k ránu se už mohou zvláště v přízemní vrstvě vzduchu vyskytovat poněkud nižší teploty s chladnými ranními rosami. Hlavní příčiny ochlazení v ranních hodinách je třeba hledat v typických projevech anticyklonálního vývoje počasí. V tlakových výších, pro které je v letním čase příznačné slunečné, teplé a zejména suché počasí, dochází za jasných a také už pozvolna prodlužujících se nocí k intenzivnímu ochlazování zemského povrchu vyzařováním tepla. Vzduch, který v přízemní vrstvě po celou noc odevzdává teplo chladnoucímu povrchu půdy, má tendenci zůstávat i nadále při zemi, neboť ochlazením se stává těžší. Proto za bezoblačných a bezvětrných nocí může docházet zejména v přízemních vrstvách k citelnému poklesu teplot v brzkých ranních hodinách před východem slunce a rovněž k intenzivní tvorbě rosy. K tomu hovoří též pranostiky: "K Anně svatý (26. 7.), hodina ze dne se tratí. Svatá Anna - chladna z rána. Od svatej Anky žimne podranky. Když přejde svatá Anna, dočkáme se chladné rosy z rána. Annenské chladné rosy ohlašují teplé časy."

Značná část pranostik z přelomu července a srpna se z pochopitelných důvodů zaměřuje na vrcholící žně. V letošním roce zásluhou extrémně horkého jara však přišla doba žní o celý měsíc dříve, navíc vlivem extrémního sucha obilí spíše zaschlo než dozrálo. Předčasně dozrávající obilná pole tak patřila k předmětům zvýšeného pozorování agronomů a zemědělců. Vysušená pole bez nutné dešťové závlahy znamenají pro letošní rok značně snížené výnosy, s výjimkou Vysočiny a oblastí, kde přece jen více pršelo.

K této době pochopitelně nechybí žňové pranostiky: "Svatá Anna s motyčkou, Panthaleon (28. 7.) s hrotničkou, svorně jdou do brambor. Na svatého Abdona (30. 7.) odváží se úroda. Na svatého Abdona má být obilí plná stodola." K poslednímu červencovému světci se pak váží následující výroky: "Okolo svatého Ignáce (31. 7.) strniska se obrací. Od svatého Ignáca leto se obraca." Tyto výroky tak vyjadřují nejen určitý přelom rolnických prací, ale zrovna tak i určitý předěl letních dnů. To platí rovněž pro školáky, neboť první polovina hlavních letních prázdnin je už za námi.

Obrácení léta se pak podle lidové meteorologie projevuje též ukončením mezidešťového léta svaté Anny a další dešťovou vlnou počátkem srpna. Tento poněkud vlhčí čas dostal pojmenování podle svého patrona Petra v okovech, který má svátek 1. srpna. Pravděpodobnost petrských dešťů se pohybuje sice jenom kolem 55 procent, ale i tak se čas od času stávalo, že déšť počátkem srpna mohl někdy našim předkům komplikovat pšeničné a ovesné žně: "Petrovy deště - pšenka na poli ještě. Když na Petra prší, přemokne oves. Prší-li na Petra, může potom pršet po sedm dní. Je-li na Petra v okovech bouřka, budou bouřky ještě po celý týden oblohu křižovat."

Před námi je nyní další letní, teplý a slunný měsíc srpen, který může často mít ještě stabilnější průběh povětrnosti než předchozí červenec. Ovšem nemusí to platit pokaždé. Avšak podle dlouhodobých pozorování a záznamů, mívá přece jen srpen oproti červnu a červenci s větší pravděpodobností stálejší počasí, jen tu a tam s nějakou tou bouřkou. Na mapách meteorologů tak bývá hlavním a řídícím útvarem tlaková výše, která svým horkým a suchým počasím doslova moří přírodu i lidi. Vysvětlení takovéto povětrnostní situace najdeme v tom, že v srpnu sice dochází ke krácení dní, ale zároveň také k vyrovnávání teplot vzduchu nad oceánem a pevninou. Snížením teplotního kontrastu se tak počasí stabilizuje a zklidňuje: "Srpen začíná, co červenec skončil. Srpen má nejslunečnější a nejteplejší počasí v roce. V srpnových psích dnech i déšť pálí. Co v srpnu do oběda naprší, rychleji než se oběd sní, slunce vysuší."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2016762
DnesDnes422
VčeraVčera730
Tento týdenTento týden1929
Tento měsícTento měsíc13087

Partnerské weby