Je možné, aby spolupracovali zbrojař a pacifistka? Jak se to zdá být zdánlivě vyloučené, historie přátelství Alfreda Nobela a Berthy von Suttner svědčí o opaku. Překvapivý byl i výsledek - Nobelova cena za techniku, literaturu a Nobelova cena za mír. Bertha Kinská spatřila

světlo světa v roce 1843 v Praze ve Vodičkově ulici jako Bertha Sofie Felicita hraběnka Kinská. Její otec, hrabě František Josef Kinský, zastával význačné postavení ve funkci polního podmaršálka v rakouské armádě. Zemřel dříve, než se jeho dcera narodila. Ve 13 letech se Bertha odstěhovala s matkou do Vídně. Ta se snažila dceru finančně zajistit a začala hrát v kasinu. Jenže stal se pravý opak. Matka prohrála celé věno Berthy a ta se musela o svoji existenci starat sama. Přijala službu guvernantky v rodině barona von Suttnera ve Vídni. Netrvalo dlouho a zamilovala se do Artura, bratra dívek, které měla vzdělávat. Když to prasklo, bylo po zaměstnání a Bertha jako guvernantka skončila.

Inzerát v pěti jazycích

S hlavou plnou starostí si ve Vídni koupila Neue Freie Presse a hledala v inzerátech nabídky na zaměstnání. Jeden ji upoutal: „Starší, zámožný a vzdělaný muž žijící v Paříži hledá zralou ženu ovládající světové jazyky jako sekretářku, a k vedení jeho domu.“ Inzerát byl otištěn v pěti jazycích, Bertha tedy odepsala rovněž v pěti jazycích. Přišla odpověď s podpisem Alfred Nobel. Všechno v inzerátu souhlasilo, jen věk ne. Staršímu muži bylo jen o deset let více než slečně Kinské.

Nobel byl okouzlen znalostí jazyků, hudby, literatury, vystupování Berthy Kinské, jenže byl příliš nesmělý, aby se jí otevřeně dvořil. Navíc mu Bertha řekla o lásce k Arturovi von Suttner.

Osudu napomohla švédská královna

Bertha se u Nobela v Paříži dlouho nezdržela, vynálezce byl povolán švédskou královnou do rodné země. A zakročila náhoda. Artur jednoho dne kráčel po Vídni a zastavil se na poště. Slečně Kinské poslal telegram: „Nemohu bez tebe žít.“ Bertha tedy prodala rodinné cennosti a koupila si jízdenku na vlak z Paříže do Vídně, kde se s Arturem nechali tajně oddat. Z lázeňských pobytů se Bertha znala s gruzínskou princeznou, přijala její pozvání a tajně s chotěm odjeli do Gruzie.

Po návratu je vzali rodiče Artura na milost a dali jim k dispozici malý zámeček u Vídně. Nobel a teď už Bertha von Suttner zůstali přáteli a dopisovali si. Od doby, kdy přijela Bertha Kinská do Paříže, se s Nobelem setkala jen třikrát, ale o jejich pevném přátelství svědčí 94 dopisů plných vzájemného obdivu.

Objev dynamitu

Předci Alfreda Nobela pocházeli ze švédské vesnice Nobbel a podle jména vesnice dostali zřejmě jméno. Alfred se narodil roku 1833, byl nadaný a vzdělání získal u soukromých učitelů. Ovládal plynně čtyři světové jazyky. Chtěl být spisovatelem, ale otec Immanuel z něho chtěl mít chemika, neboť podnikal v Sankt Peterburgu a v krymské válce vyzbrojoval ruského cara.

Alfred se poprvé seznámil s nitroglycerinem v Paříži. Problémem u nitroglycerinu bylo načasování výbuchu, neboť byl náchylný k explozi. Byl dopravován na povozech obklopen kamením. Jednou se stalo, že přes veškerou pozornost z nádoby uniklo pár kapek nitroglycerinu a na zemi se udělala mazlavá směs. Co bylo ale důležité, směs neexplodovala. Nakonec se tedy „bezpečnostní hmotou“ stala křemelina. Při patentování musel Nobel dát výbušnině nějaké jméno a rozhodl podle řeckého slova pro sílu - dynamit.

Nitroglycerin zajímal Nobela i z jiné stránky. V případě anginy pectoris, při záchvatech, si v laboratoři dával do vody pár kapek nitroglycerinu rozpuštěného v alkoholu. Vznikl tak přípravek, který rozšiřuje cévy. A tak je tomu i dnes. Kdo měl infarkt, nosí s sebou obvykle nitroglycerinové kapsle.

Petr Vokáč

(dokončení v příštím čísle)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1949543
DnesDnes65
VčeraVčera831
Tento týdenTento týden896
Tento měsícTento měsíc19198

Partnerské weby