Před devadesáti lety byl učiněn objev, který znamenal zásadní posun v medicíně. Skotský lékař Alexander Fleming vynalezl penicilin - lék, který zabíjí bakterie. Na své uvedení na farmakologický trh si však musel ještě počkat. Teprve v únoru roku 1941 byl podán

člověku, jehož zdravotní stav se zdál beznadějný. Léku však bylo v laboratorních podmínkách vyrobeno málo, a tak se pacient nevyléčil. O rok později přinesly noviny New York Times o novém léku první informace. To spustilo takovou lavinu zájmu, že již v září roku 1942 začaly tamní největší farmaceutické firmy lék vyrábět. Na Nobelovu cenu za medicínu si však Fleming musel počkat až skončí válka.

Život lékaře, který se narodil 6. srpna roku 1881 v hrabství Ayshire ve Skotsku, byl plný osudových náhod. Samozřejmě se ví, že vynález penicilinu mezi ně patří. Povedlo by se to, kdyby si kultury v Petriho misce nenechával jeho šéf Almroth Wright v laboratoři tak dlouho? Při tom vnikly otevřeným oknem bakterie, které s plísní Penicilinum notatum vytvořily látky zabíjející některé kmeny bakterií. Byla to náhoda, že si Fleming všiml, že plíseň vylučuje látku, která mikroby hubí? Mohl také „umolousanou“ Petriho misku minout bez povšimnutí…

Rozhodlo střílení a plavání

Přímo osudové bylo jeho setkání s bakteriologem, profesorem Freemanem. Ten si ho však v roce 1906 nevybral proto, že by v něm odhadl vysoký vědecký potenciál, ale proto, že Fleming uměl dobře střílet a Freeman chtěl založit shooting club. A proč se Fleming rozhodl odejít právě na Lékařskou školu Panny Marie v Londýně (kde působil celý život)? Prý proto, že znal tamní plavecké družstvo. A tak sport zase jednou ovlivnil světovou vědu…

Další náhodou byla jeho (ne)účast v Druhé búrské válce. On a jeho dva bratři sice roku 1899 vstoupili jako dobrovolníci do britské armády jako příslušníci pluku, který byl složen jen ze Skotů, ovšem expediční sbor byl početně omezen. A bratrům Flemingovým do jižní Afriky nebylo umožněno odjet. Tím si možná Alexander Fleming zachránil život.

Ovšem své lékařské znalosti a zkušenosti zúročil v další válce - I. světové, a to ve výzkumném středisku ve Francii. Pracoval zde v laboratoři a byl členem týmu, který zjistil, že antiseptické prostředky používané na sterilizaci nebývají účinné, neboť bakteriím neškodí, ale někdy naopak dokonce pomáhají. Tyto poznatky pak byly zúročeny a posunuly vývoj chirurgie kupředu.

LENKA STRÁNSKÁ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1992983
DnesDnes83
VčeraVčera801
Tento týdenTento týden4003
Tento měsícTento měsíc12599

Partnerské weby