Při bližším studiu dávného lékařství zjistíte, že středověk nebyl v mnoha směrech zase tak temný a zpátečnický, jak se o něm často zjednodušeně píše. Pokud se zaměříme na oblast Blízkého východu, můžeme konstatovat, že už před řadou staletí se tam nacházeli skuteční mistři a odborníci na medicínu, kteří používali na svou dobu poměrně moderní léčebné metody a svými dovednostmi se proslavili po celém tehdejším civilizovaném světě.
Už v roce 805 našeho letopočtu založil Chalífa Hárún Ar-Rašíd nemocnici v Bagdádu. Od 9. do 13. století pak stavěli a udržovali nemocnice po celé islámské říši - od Španělska po Indii, rovněž další vládci. Kvalifikovaní lékaři např. uzdravovali nemocné, ale také prováděli výzkum a školili nové lékaře. V nemocnicích, kde se ujímali bohatých i chudých lidí všech náboženství, už tehdy sloužila různá oddělení - interní, oční, infekční, ortopedické, chirurgie i oddělení pro duševně choré. Každé ráno lékaři doprovázeni svými žáky prohlíželi pacienty na způsob dnešní vizity, přičemž jim předepisovali dietu i léky. V nemocnicích pracovali rovněž lékárníci, kteří léky připravovali a vydávali. Řídící personál, obdobně jako dnes, vedl veškeré záznamy, kontroloval výdaje, dohlížel na přípravu jídel a vykonával další administrativní úkoly. Historici považují tyto nemocnice za jeden z největších úspěchů tehdejší středověké islámské společnosti. Tyto nemocnice se jako instituce rozvíjely poměrně převratným způsobem, který měl značný vliv na vývoj lékařské vědy a péče až do současnosti.
Za největšího lékaře islámu a v podstatě celého středověku je považován Ar-Rází, který se narodil v polovině 9. století ve středověkém městě Rejj, na předměstí dnešního Teheránu. K užitku dalších lékařů tento myslitel zaznamenal, jaké metody při svých experimentech používal, za jakých podmínek je prováděl, s jakými nástroji pracoval a k jakým závěrům došel. Všem lékařům zároveň radil, aby měli stále přehled o nejnovějších poznatcích na poli medicíny. O lékařství napsal celkem 56 knih, v nichž položil základy porodnictví, gynekologie, oční chirurgie i dalších lékařských oborů. Tento skvělý lékař navíc řídil nemocnice v Rejji a Bagdádu, kde léčil duševně nemocné pacienty. Díky tomu jej označili za otce psychologie a psychoterapie. Kromě medicíny však psal také další knihy o chemii, astronomii, matematice a filozofii.
Další proslavený velikán z oblasti medicíny - Avicenna, pocházel z města Buchara, v dnešním Uzbekistánu. Navíc se stal jedním z nejvýznamnějších filozofů, astronomů a matematiků 11. století. Napsal encyklopedii Kánon medicíny, která obsahuje veškeré tehdy známé medicínské poznatky. V tomto díle např. označil tuberkulózu za nakažlivou, popsal šíření nemocí vodou i půdou, připomněl význam emocí, které dokáží ovlivňovat fyzické zdraví a nervy, přičemž přenášejí jak bolest, tak impulzy pro kontrakci svalů. Popsal vlastnosti, účinky a indikace 760 farmakologických přípravků a zaznamenal zásady pro testování nových léků. Latinský překlad této encyklopedie se pak používal na evropských lékařských školách stovky let.
Do historie lékařství se rovněž významně zapsal inovátor Albucasis žijící v 10. století a pocházející z Andalusie v dnešním Španělsku. Dokázal sestavit kompendium o 30 svazcích, které též obsahují pojednání o chirurgii. Jsou v něm dokonce popsány i takové pokrokové metody, jako je používání chirurgické nitě při vnitřním šití, odstranění močového kamene pomocí nástroje vedeného močovými cestami, odstranění šedého zákalu a odstranění štítné žlázy. K usnadnění těžkých porodů a k napravení vykloubených ramen používal poměrně moderní lékařské postupy. Tak třeba v chirurgii zavedl bavlněný obvaz a zlomeniny dával do sádry. Též popsal, jak správně udržovat a opravovat zuby.
V 11. a 12. století začali učenci překládat lékařské texty do latiny. Lékaři pak tyto překlady studovali na univerzitách po celé latinsky mluvící Evropě. Blízkovýchodní lékařské poznatky tak v dalších staletích, na rozdíl od jiných islámských tradic, pronikly až hluboko do Evropy. Objevy a vynálezy středověkých lékařských velikánů, jakými byli Ar-Rází, Avicenna, Albucasis i někteří další, mohou být proto označovány za základ světové moderní medicíny.
(pak)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2013307
DnesDnes531
VčeraVčera708
Tento týdenTento týden3387
Tento měsícTento měsíc9632

Partnerské weby