Peruánský poloostrov Paracas se nachází v regionu Ica. Jedná se o naprosto neúrodnou písčitou a kamenitou oblast, která zasahuje do chladného Humboldtova proudu. Čím je tato oblast pozoruhodná? Kdysi sem byli přinášeni na své poslední pouti hodnostáři vnitrozemského obyvatelstva. Vědci tak soudí proto, že zde bylo pohřbeno velké množství starců s trepanovými lebkami (otevřenými po operačním zákroku), s nádherně vyšívanými rouchy.

Protože čtyřicet až padesát procent všech lebek v paracaské nekropoli bylo trepanováno, peruánský archeolog Tello vyslovil domněnku, že Paracas sloužil jako sanatorium pro pacienty, kteří se podrobili tomuto velmi odvážnému operačnímu zákroku. Ale protože je tato oblast velmi nehostinná, těžko šlo o nějaké sanatorium, spíše se zde umírající připravovali na cestu na onen svět. Objevené stavby byly převážně situovány do podzemí, což dr. Rossel Castro považuje za strategii proti téměř trvalému větru - parace.

Paracas je také proslavený svým svícnem (trojzubcem). Jde o asi 200 metrů vysoké znamení, připomínající svým vzhledem svícen, vyryté do písčitého a kameny posetého srázu nad zálivem u Piska. Technika použitá při jeho tvorbě odpovídá technickému postupu výroby obrazců, které známe z pampy u Nazcy. Linie svícnu jsou asi 0,6 metru hluboké a 2 metry široké. Po odstranění povrchové vrstvy půdy se objevuje světlejší, hluboce položené písčité podloží, díky němuž je toto znamení viditelné daleko z moře. Vlivem perspektivy vypadá menší, v nezkreslené podobě ho lze spatřit jen z ptačí perspektivy. Toto záhadné znamení zaměstnává vědce po staletí, ale zatím se nikomu nepodařilo vyložit, o co jde.

V každém případě byl tento písečný znak užitečný jako orientační bod pro všechny obchodní a velrybářské lodě, které obepluly Hornův mys a pokračovaly v plavbě podél tichomořského pobřeží Jižní Ameriky. O tajemném svícnu nedumali jen vědci, ale i prostí lidé. Někteří ho považovali za trojzubec a hledali souvislost s bohem moří, jiní v něm spatřují strom života, protože z něj raší něco jako pupeny. Jiní byli přesvědčeni, že by mohlo jít o zobrazení kaktusu, protože původní vlastí kaktusů je přece Jižní Amerika a některé druhy mají sloupovité výběžky, rašící směrem vzhůru. Ale žádné pokusy o vysvětlení se nevyrovnaly s tím, že v celkem obsažném umění Paracasu a Nascy se tento jedinečný symbol nikde nevyskytuje. A tak se vynořuje mnoho otázek. Nehledě na to, že ani svícen daného tvaru nezapadá do výše zmíněné kultury. Když lidé pozorovali trojzubec z člunu na moři nebo nějakého ostrova obývaného jen nespočetnými ptačími koloniemi, objevil se na obloze zrcadlený směrem vzhůru. A opět bychom mohli vyslovovat hypotézu za hypotézou. Jisté je jen jedno: že o svícnu (trojzubci, stromu života) pomalu nic nevíme.
(kýr)