Dokonale ovládaly v dávnověku Římanky, Řekyně i Egypťanky. Například egyptská královna Kleopatra, přestože jí nescházel přirozený půvab, ravinované nalíčení z ní učinilo atraktivní krásku. Zavedla úzké obočí a také ovlivnila módu na celá další staletí. Svoje znalosti kosmetiky se snažila rozšířit ku prospěchu ostatních. Sama napsala kosmetickou příručku, i když některá doporučení byla opravdu pozoruhodná. Například proti padání vlasů nabádala natírat kadeře ricinovým olejem nebo medvědím sádlem.

Řecké krásky používaly s oblibou pleťové masky z mléka. Běžné bylo pudrování, barvení vlasů i líčení jasně červenými rostlinnými barvami. Též se používal lanolín, tuk z ovčí vlny. Aby pokožku udržely vláčnou, natíraly ji oleji a vonnými mastmi. Základními pomůckami řeckých žen byla kovová zrcátka, kostěné hřebeny a jehlice. V řecké kultuře získávaly ženy vlny a kučery způsobem, že vlhké vlasy natáčely na tyčinky a slunce je pak vysušilo. Zvlněná úprava tak vydržela i několik dní.

Antické Římanky se zdobily složitými účesy, po vzoru řecké kultury rozvinuly módu vln a kučeravé úpravy vlasů. Používaly různé vlasové doplňky - vlásenky, čelenky, jehlice, stužky. Znaly přípravky na přibarvování vlasů a rostlinné látky na odbarvování tmavých vlasů, pro zjemnění pleti se omývaly oslím mlékem. Pomáda na vlasy se například vyráběla ze skopového oleje a bukového popela.
(mp)