Lidé, kteří se ocitli na prahu smrti, mluví často o tunelu, na jehož konci září světlo, o setkání se světelnou bytostí a podobně. I mnozí seriózní badatelé již připouštějí, že duše není pouhým pojmem, že skutečně existuje a jakési nesmrtelné podvědomí může být stejným základním prvkem světa jako prostor, čas, hmota a energie.
Americký chemik James Grant studoval svého času v Londýně. Studentská ubytovna jeho školy měla v době jeho nástupu naplněnou kapacitu, na volné místo čekal, musel se zapsat do pořadníku. Pak se uvolnil jeden pokoj, do nějž se okamžitě nastěhoval, ale zažil šok. V noci se probudil a v místnosti ve světle pouliční lampy zcela jasně viděl stojící postavu mladíka s černými kudrnatými vlasy. Lekl se, ale pomyslel si, že si nejspíš nějaký student popletl pokoje. Tak mu začal vysvětlovat, že by měl odejít, jenže postava nereagovala. Když James Grant rozsvítil, mladík zmizel. Ráno si James Grant promluvil o neuvěřitelném nočním extempore s vedoucí studentského pensionu. Popsal jí návštěvníka a paní se zamyslela. Pak něco hledala v archivu, načež mu podala fotografii. James Grant mladíka na snímku okamžitě poznal. Od zcela konsternované vedoucí se pak dozvěděl, že je to student, který v inkriminovaném pokoji bydlel, než spáchal sebevraždu.
Mnozí lidé mluví o zážitcích, které lze označit za nadpřirozené, jen sporadicky a většinou nikoli na veřejnosti. Zřejmě ze strachu, že je druzí budou mít za blázny. Zatím ale celá řada fyziků již podobné efekty považuje za reálné, ba dokonce došli k závěru, že existuje fyzikálně popsatelná duše! Základnou pro tuto neuvěřitelnou tezi je fenomén kvantové teorie, tzv. kvantová zápletka (anglicky quantum entanglement). Na tento efekt, týkající se provázaného chování dvou částic, které je identické, byť jsou daleko od sebe, narazil již A. Einstein, nicméně se jím nezabýval, odložil ho jako vzdáleně působící strašidelný efekt - „mysteriózní působení na dálku“. Teprve v nedávné době předložil mezi jinými vídeňský kvantový fyzik profesor Anton Zeilinger experimentální důkaz o tom, že tento efekt opravdu existuje. Také jeden z nejproslulejších kvantových fyziků dnešní doby, profesor Hans-Peter Dürr, dřívější vedoucí institutu Maxe Plancka pro fyziku v Mnichově, zastává názor, že dualismus nejmenších částic se neomezuje jen na subatomární svět, je všudypřítomný. Dualismus mezi tělem a duší je tak pro něj stejně reálný, jako dualismus vlnění - částice. Dle jeho názoru existuje univerzální kvantový kód, do něhož je zahrnuta veškerá živá i neživá hmota. Tento kvantový kód se od doby prapůvodního velkého třesku rozprostírá v celém kosmu. V důsledku toho věří profesor Dürr v existenci i po smrti. Je přesvědčen, že to, co vnímáme a nazýváme „tento svět“, je v zásadě pouze hmota, tedy to, co můžeme ohmatat. „Onen svět“ je vše ostatní, ta všeobsáhlá skutečnost, podstatně větší. Z tohoto hlediska je náš nynější život již součásti „onoho světa“ . Profesor Dürr má podporu heidelberského fyzika profesora Markolfa Niemze. Ten věří, že po smrti člověka se jeho duše rychlostí světla loučí a vzdaluje. Niemz učí na heidelberské univerzitě medicínskou techniku a zároveň se intenzivně zabývá výzkumem fenoménu blízkosti smrti. Také Christian Hellweg je o kvantovém stavu duše přesvědčen. Tento vědec studoval fyziku a medicínu v institutu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu a zabýval se poté dlouhá léta výzkumem funkcí mozku. Podle něj vlastnosti duševního světa odpovídají navlas stejně těm charakteristickým znakům, kterými se vyznamenávají krajně záhadné a podivné jevy kvantového světa. Legendární americký fyzik - profesor John A. Wheeler - jednou řekl: „Mnozí fyzikové doufají, ze svět je v jistém smyslu přece jen klasický, každopádně si myslí, že v něm neexistují kuriozity, jako že by mohly být velké objekty spatřeny zároveň na dvou místech. Avšak takovéto představy byly na základě celé řady nových experimentů zmařeny.“ Ani britský jaderný fyzik a molekulární biolog Jeremy Hayward z univerzity v Cambridgi se netají svým přesvědčením, když říká: „Mnozí vědci, kteří patří k hlavnímu vědeckému proudu, se již neobávají hlásat veřejně, že by vědomí mohlo být stejně jako prostor, čas, hmota a energie jedním ze základních prvků tohoto světa. Dokonce dospívají k závěru, že by lidské vědomí mohlo být možná důležitějším základním prvkem než prostor a čas.
(šál)

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2822413
DnesDnes516
VčeraVčera725
Tento týdenTento týden1241
Tento měsícTento měsíc4731

Partnerské weby

apartman banner

Zdraviapuvab