Podralsko, území mezi Ještědským hřbetem a Máchovým krajem, má bohatou válečnickou historii. Zde se po staletí cvičili vojáci různých panovníků na území Českého království.

Husté a hluboké lesy lákaly také loupežníky a mordýře po celou dobu středověku, proto se k ochraně obyvatel a cestovatelů krajem z

Prahy na sever snažili panovníci vybudovat pevná opevnění s posádkami, které doprovázely obchodníky na jejich cestách a poskytovaly jim bezpečné místo odpočinku.

Za Rakousko-Uherska sem proudila armáda, aby vojáci poznali zbraně a vycvičili se ve válečném umění. Sem přicházeli vojáci po pádu Rakousko-Uherska, v době samostatného Československa, v době II. světové války tady cvičili vojáci wehrmachtu a potom i Československá armáda. Po roce 1989 ovládly území obce a začala éra budování zóny turistiky a sportu. Z Podralska se stala rekreační oblast.

Klíč od pokladu hlídá divočák

Okolí Ralska a Mimoně je nádherným koutem naší vlasti, dnes rájem turistů, plným zajímavé historie a pověstí.

Hrůzou se třásl sedlák, když vystupoval ke zřícenině hradu Děvín. Vandrovník, kterého potkal při cestě z pole, mu poradil, jak se dostat k pokladu pod hradem. Půlnoc se blížila a pod hradbami se měl setkat s divokým prasetem. Klíč k pokladu měl divočák v tlamě a chránil ho rytíř s napřaženým mečem. Sedlák se meče zaleknul a klíč z tlamy prasete nevzal. Divočák lítostivě zachrochtal, že je zakletým vandrovním - jedním z majitelů - a že bude muset dalších sto let hlídat. Tak popisuje legendu Karolina Světlá...

Žitavská a Jantarová stezka

Slavný král Přemysl Otakar II. ve 13. století zbudoval v Českém středohoří nejeden hrad. Manželka, uherská princezna Kunhuta, zase snad z důvodu pokání zakládala kláštery a kostely. Je možné, že jí na srdci ležely hříchy se Závišem z Falkenštejna… Kdo ví.

Přemysl Otakar II. chránil rozsáhlá území především vojenskou mocí z hradů a pevností. Hrad Děvín byl vybudován na Žitavské a Jantarové stezce k obraně obchodníků. Cesty z jihu k Baltu a Severnímu moři procházely přes české území a kupci mohli, díky královské ochraně, se svým zbožím bezpečně putovat.

Další významnou památkou z doby Přemyslovců je hrad Bezděz, který se zapsal do dějin českého národa osudy svých držitelů. Později inspiroval nejen české umělce k významným dílům literárním, hudebním či výtvarným.

Ráj pro horníky i stavitele

Původně nevelké kopce se snadnou dosažitelností vrcholů a zajímavým geologickým složením lákaly k otevírání dolů. Hledání zlata, stříbra a také železa nebo zinku bylo častou činností středověkých šlechticů. Je pravděpodobné, že první pokusy najít na vrchu Děvíně rudu byly inspirací k tomu postavit zde pevnost. Bohaté okolní lesy a skalnaté kopce dávaly dostatek materiálu pro budování velkých sídel, jakým hrad Děvín byl.

Tajná chodba pro obránce

Hrad Děvín byl založen pravděpodobně rodem Markvarticů kolem roku 1250. Svou plochou patří k našim největším hradním zříceninám vůbec a ze zachovalých částí hradeb dýchá jeho mohutnost a síla nabízející přítomným kouzlo klidu a nádherná zákoutí.

Hrad nebyl nikdy dobyt, husité se jej ani nenamáhali obléhat. O to se pokusili lužičtí Srbové, ale nakonec odtáhli s nepořízenou. Po třicetileté válce hrad už podle dochovaných záznamů nebyl pravděpodobně obýván a zpustnul.

Na nádvoří bývala studna, údajně až sto metrů hluboká, takže do ní mohla pronikat spodní voda, i když pata objektu je ve výši 442 metrů nad mořem. Ve studni byla zbudována tajná chodba, kterou obránci v případě obléhání mohli uniknout. Možné je, že tato chodba vedla až do kostela sv. Víta v Osečné.

Text a foto: Milan Turek