Hranice mezi bohyní či světicí a čarodějnicí byla v dávné historii velmi tenká. Jedním z případů je příběh Aradie, ženy, jejíž život lze objevit v mýtech a legendách.

Aradia se stala populární s růstem neopohanských tradic a Wicca. Je často

považována za královnu čarodějnic a bohyni Měsíce. Ale její počátky jsou zahaleny mlhou tajemství, a tak se vynořuje více otázek než odpovědí, které se týkají této záhadné ženy.

Dcera Diany a Lucifera

Americký novinář a folklorista Charles Godfrey Leland vydal roku 1899 knihu Aradia, evengelium čarodějnic(lze si ji přečíst na internetu). Jde o text, který je prý založen na starých znalostech pohanských čarodějnic z Toskánska v Itálii. Leland tvrdil, že jeho kniha vychází z textu, který dostal od ženy žijící v Toskánsku jménem Maddalena. Má se v něm odrážet etruská mytologie. Podle Lelanda byla Aradia žena – mesiáš a přišla na Zem proto, aby podporovala čarodějnice v boji proti církvi a nespravedlivé vrchnosti. Kniha se stala velmi populární, ale historikové pochybují o věrohodnosti textu.

Příběh začíná narozením hrdinky. Leland píše, že byla dcerou dobrého a silného božstva – Diany a Lucifera (který byl také jejím bratrem). V této verzi mýtu byl nejsilnějším z ďáblů, bohem Slunce, Měsíce a světla. Jeho krása byla ohromující.

Pravdou je, že v příběhu o Aradii lze najít stopy antické mytologie, nebo místní příběhy o různých tvorech a čarodějnicích. Aradia byla smíchána s jinými mýty a legendami, ale přesto kniha inspirovala k činnosti pár neopohanských bratrstev.

Bohyně moderního pohanství

Lelandova kniha inspirovala další autory k sepisování knih o této italské pohanské bohyni, mnohé jsou velmi přesvědčivé a autoři v nich tvrdí, že popisují skutečnou legendu bohyně. Zdrojem pro jejich díla je však pouze Lelandova kniha.

Dnešní historikové stále nemohou potvrdit nebo popřít příběh v Lelandově knize, která byla vydána před více než sto lety. Nicméně Američanka Sabina Magliocco, specialistka na italský folklór, se domnívá, že legenda o Aradii je kompilací mnoha postav známých z dávných dob. „Aradia musela být nadpřirozenou bytostí související s italským folklórem, podobná legenda o čarodějnici je známá na Sardinii jako Sa Rejusta,“ tvrdí Sabina Magliocco.

Podle italsko-amerického autora Ravena Grimassi, který napsal práci o náboženské praxi čarodějnictví s kořeny v Itálii a tím de facto vytvořil novou pohanskou tradici, byla žena, známá jako Aradia de Toscano, skutečnou postavou. Žila údajně ve 14. století, byla čarodějnici a vedla skupinu stejně založených žen, které uctívaly bohyni Dianu. Charles Godfrey Leland podle Grimassiho jen popsal tuto středověkou čarodějnici, která věřila, že je dcerou starověké bohyně.

A aby toho nebylo málo, historik náboženství Mircea Eliade tvrdil, že jméno Aradia pochází z Aradia Arada a Irodiada, tedy od jména slavné královny víl. V rumunské kultuře byla dávána do souvislosti s Dianou.

Bez ohledu na to, jakého původu Aradia je, stále zůstává důležitou součástí příběhů bohyně Diany. A Lelandův text je jednou z klíčových knih moderního čarodějnictví a také jeden z nejvíce fascinujících materiálů mytologie.

Karel Kýr