Na období od 13. září do 19. září
Po celé námi sledované období se uplatňují lidmilsko-matoušské poklesy teplot, jejichž první patronkou se stala svatá Ludmila (16.9.). K dalším významným pranostickým dnům patří ještě Povýšení svatého Kříže (14.9.), Sedmero bolestí Panny Marie (15.9.) a svatý Lampert (17.9.).
Po letních prázdninách a hlavním čase dovolených přichází doba devátého měsíce roku, který však je zároveň prvním měsícem roku školního i divadelního. Podle římského kalendáře to však býval teprve měsíc sedmý, proto také dostal pojmenování september. Toto označení potom proniklo v různých obměnách též do většiny evropských jazyků. Svérázné české označení se v lidovém povědomí spojuje se slovem zářit nebo záře. Ve skutečnosti však pochází od výrazu "zaříjen", nebo-li malý říjen. Lze to přirovnat k analogii s malým a velkým červnem, nebo-li červencem, popřípadě k výrazu "za říje", což zase souvisí s počáteční dobou podzimní říje jelenů, která už může koncem září začínat.
Pokud se jedná o celkovou závislost na předchozích měsících, je září v pořadí ovlivnění na třetím místě. Má silnou kladnou vazbu s předchozím květnem, červencem a srpnem. Jinými slovy lze konstatovat, že pokud byly teploty v uvedených měsících vyšší než obvykle, jeví se dost pravděpodobně, že i teploty v září mohou dosahovat vyšších hodnot, než bývá obvyklé. Zářijové pranostiky hovoří o vínu, ovoci, o rolnických záležitostech i o deštích: "Září hrozny sbírá. Září doslazuje hrozny vína. Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.Při zářijovém slunci dozrává podzimní ovoce.Na dešti v září rolníkovi mnoho záleží. Prší-li v září, sedlák vesele se tváří. Zářijové pršení prospívá osení. Po deštích v září zimní osení se daří. Zářijové deště jsou pro pole potrava, pro vinice otrava. Ze špatného semene narostou jen plevele. Zlaté zrno má přijít do dobře zpracované ornice. Pozdě zaseješ, málo sebereš. Žito sij za sucha a třeba do hrud."
Období zářijových tlakových výší, které se dostavuje téměř každoročně ve druhé zářijové dekádě, nazvala lidová meteorologie souhrnně babím létem. Tyto dny se vyznačují klidným, teplým a slunečným počasím s bezvětřím nebo jen velmi slabým proměnlivým větrem. Babí léto nepředstavuje nějaké jisté, časově orámované či omezené období, neboť se každým rokem může dostavit v rozličném termínu. Obecně však lze hovořit o tom, že jeho prvý úsek trvá přibližně od 10. do 30. září, a třebaže spadá již do časného podzimu, je pro svůj vlídný a teplý charakter často řazen ještě do léta. V lidové meteorologii se pak jedná o jakýsi mezičas pojmenovaný poletí nebo též polétí. Babí léto jako klimatický fenomén není jen výsadou evropské pevniny. Obdobné stavy počasí nastávají například i na severoamerickém kontinentu, kde jsou známy pod názvem indiánské léto.
Pranostik k babímu létu vzniklo během staletí nemálo: "Vznášející se pavučinky babího léta - poslední pozdrav léta. Babí léto slunečních dnů nás nemine. Babí léto má své stříbro i zlato (mlhy, mrazíky a slunečné dny). Léto přichází skákavě, zima váhavě, babím létem. Jsou-li prvé dny babího léta jasné - nastane teplý podzimek. Je-li ve vzduchu mnoho babího léta, zůstane dlouho jasné počasí. Je-li hodně babího léta, přitom divoké husy a špačkové neodlétají, bude dlouho příhodný podzim. Koho se babí léto dotkne ve svém letu, bude šťastný."
Z pranostického pohledu se však nacházíme v období lidmilsko-matoušských poklesů teplot, pro které je typický nevyrovnaný, proměnlivý ráz povětrnosti s občasnými chladnými výkyvy i s možností dešťů, které na čas přeruší suchý a slunný průběh předchozích dnů: "Po svatém Kříži (14.9.) podzim se blíží. Nalezení svatého Kříže (3.5.) a Povýšení svatého Kříže (14.9.) - dvě ovčí stříže. Od Panny Marie Sedmibolestné (15.9.) teplota rychleji poklesne. Ludmilo, patronko česká (16.9.), po létu se stýská. Svatá Ludmila ráda přináší vítr, déšť a nepohodu." Ludmila ovšem může být jak velice chladná - v roce 1971 klesla rtuť teploměru až na +3,3 stupně Celsia, tak může být někdy ještě i dost parná. V roce 1947 došlo k dosažení tropického teplotního rekordu 31,3 stupně Celsia. Ale to jak známo, panoval mimořádně nepříznivý suchý a horký rok. Blížící se podzimní rovnodennost se potom poněkud trochu předčasně odráží v následujícím výroku: "Lamperta (17.9.) a Řehoře (12.3.) - den a noc v jedné míře."
Na závěr si připomeňme, že září může být ještě v některých teplých letech posledním měsícem bouřek: "Hřmí-li ještě v září měsíce, znamená to hojně obilí. V září-li bouřky ještě chodí, potom mrazy brzo neuhodí. Přijdou-li ještě v září četné bouřky, bude v zimě mnoho sněhu." Bouřkám nedlouho před podzimní rovnodenností se pak říká rovnodennostní, odborně ekvinokciální, a jsou spojovány s domněnkou, že v této době se s námi běžné bouřky už definitivně loučí a "táhnou domů: "Svatá Ludmila, to zbožné dítě, přináší ráda déšť, vítr a někdy i bouřky. Svatou Ludmilu nezřídka doprovází déšť i bouřlivá nepohoda."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2452639
DnesDnes546
VčeraVčera570
Tento týdenTento týden546
Tento měsícTento měsíc3585

Partnerské weby

apartman banner