Na období od 20. září do 26. září
Zvolna končí období lidmilsko-matoušských poklesů teploty, jehož druhým patronem je svatý Matouš (21.9.). Další dny se pak začínají nést v poněkud příjemném čase svatováclavského babího léta. K referenčním pranostickým dnům patří ještě svatý Mořic (22.9.). Početí svatého Jana (24.9.) a svatý Cyprián (26.9.). Ve staročeských kalendářích končilo 20. září pozdní léto a vlády se 21. září ujímal podzim, třebaže ten astronomický nám letos začíná až 23. září ve 4.28 hodin středoevropského, stále ještě letního času.
Září bývá obvykle nejen měsícem vinařů, ale také hlavní houbařskou sezonou. Suché a velmi teplé počasí předešlého srpna a následujícího září by však společně s chladnými vyjasněnými nocemi nebo silnějšími větry houbařům zajisté nepřálo, neboť houby vyžadují spíše mírnější teploty bez větru a hlavně vlhké povětří s dostatečným množstvím dešťových srážek i výskyt ranních nebo večerních mlh. K tomu se rovněž vyjadřují některé pranostiky: "Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy. Teplé a slunné počasí bez deště houbám v září nepřeje ještě. Zářijová slota - hodně hub. Mnoho dešťů, lijavců a mlh v září - houbám se neobyčejně dobře daří. Mnoho hub v září - velká budoucí zima. Když srpen víno nedovaří, září jej dopeče."
Září může být také dobou prvních podzimních mrazíků, zrovna tak jako častějších ranních i večerních mlh. Zářijové mrazíky však mají vyloženě radiační statický charakter, před kterými se dá úroda na zahrádkách docela jednoduše ochraňovat účinnou kouřovou clonou. Tyto mrazíky neušly pozornosti pranostikám: "Po svatém Matouši (21.9.), čepici na uši." Nemusí se sice vždy jednat o ranní mrazíky, ale dá se předpokládat pokles nočních i denních teplot. Konečně ve staročeských kalendářích končilo 20. září poletí a začínal podzim. Tento předěl byl lidovou meteorologií bedlivě sledován a také se podle daného typu panujícího počasí usuzovalo na další podzimní i zimní období: "Na svatého Matouše každé jablko se ukouše. Je-li na Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň. Počasí svatého Matouše potrvá čtyři neděle. Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší. Na svatého Matouše sucho - vyschne v lese každá kláda. Na svatého Mauricia (22.9.) nesej pšenice, bude samá metlice. Jasno-li na den svatého Mauricia, bude v zimě mnoho větrů. O svatém Matouši, vlaštovka nás opouští. Svatý Matouš krátí den i dílo. Co svatý Bartoloměj (24.8.) slibuje, to svatý Matouš někdy pokazí. Na svatého Matouše vyměň slámu do lože. Kdo nezoral do svatého Matouše, nemá-li starého, z nového nekouše. Na den svatého Kříže je nejlepší vysévat pšenici. V matoušském týdnu je nejlepší vysévat žito.
Přibližně po 23. září přechází nevyrovnané matoušské období s pravděpodobností 60 až 70 procent v časný podzim, který zahajuje svatováclavské babí léto. Nástup babího léta pak ohlašuje pranostika: "Od početí svatého Jana (24.9.) namnoze babské léto se začíná." Další výrok: "Na svatého Cypriána (26.9.) chladno bývá často z rána," připomíná, že povětrnost získává podzimní charakter zejména chladnějšími nocemi a rány. Poměrně málo pranostik si pak všímá atmosférických srážek, ale spíše převažují výroky o slunečném, teplém nebo chladném počasí: "Je-li o Matouši pěkně, pak se toto počasí udrží až do konce měsíce. Po Matouši se noci i rána zchlazují. Deště v září jsou vítány rolníky i houbaři." Jedním z důvodů, proč se příliš o deštích nyní nehovoří, je zřejmě skutečnost, že právě září má zřetelně nejnižší průměrnou oblačnost z celého roku, která se pohybuje pouze kolem 45 procent.
Podivuhodně přesné místní prognózy v podobě pranostik, které často až nepříjemně překvapily i profesionální meteorology, byly podmíněny dlouholetým pobytem, mnohdy až po celé generace, na jednom místě a zaměstnáním ve volné přírodě, jako byli například rolníci, lesníci, hlídači, povozníci či rybáři. I vynikající meteorologové hovoří s obdivem o přesném a logickém myšlení pozorovatelů v dávných dobách. Pouhým pozorováním a logickým řazením následných dějů totiž dospěli k výsledkům, kterých dosáhla moderní meteorologie pracným zkoumáním rozsáhlých statistických materiálů. Navíc pranostiky tvoří celek, k jehož rozboru ovšem nestačí pouze meteorologické znalosti, ale rovněž je zapotřebí hodně vědět o zemědělství, kulturní historii, o dějinách přírodních věd atd. Pokud bychom chtěli zjistit místo a datum vzniku jednotlivých pranostik, jednalo by se o práci přímo detektivní. Některé výroky, nebo alespoň jejich základní jádra, lze totiž vystopovat nejen do dob středověku, ale dokonce až do dob starého Řecka a Říma, kdy se začal odvíjet náš letopočet.
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2452668
DnesDnes575
VčeraVčera570
Tento týdenTento týden575
Tento měsícTento měsíc3614

Partnerské weby

apartman banner