Od 6. srpna do 12. srpna 2011. Tyto dny náležejí podle staročeského kalendáře do závěru petrských dešťů, dále do přechodného času klidnějšího vavřineckého období, vztahující se k sv. Vavřinci (10. 8.) a do začátku bartolomějského léta. P etrské deště, o nichž nám vyprávějí staré záznamy, mohou trvat podle lidové meteorologie po celou dobu první srpnové dekády. O těchto deštích se též zmiňuje Václav Hájek z Libočan ve své kronice české:"Léta Páně 1502 při slavnosti svatého Syrta (6. 8.) počal déšť pršet a pršel pořád za osm dnů ustavičně, tak až z toho přišlo velké rozvodnění po vší české zemi." Počátkem srpna u nás v dlouhodobém průměru doznívá evropský letní monzun svou poslední medardovskou vlnou, kterou naši předci nazvali petrské deště. Ty pak mnohdy komplikovaly pšeničné a ovesné žně: "Petrovy deště - pšenka na poli ještě. Když začátkem srpna několik dní prší, přemokne oves."

Po odeznění petrských dešťů se u nás uplatňuje několikadenní vavřinecké období. Jedná s o relativně klidnější, sušší čas, a třebaže se dešťové srážky nebo i bouřky mohou objevit i nyní, je tato doba už mnohem příznivější pro letní rekreaci, sporty a vycházky do přírody. Tyto dny nám pak charakterizují i četné pranostiky: "Na Vavřince (10.8.) užívej si slunce. Počasí jaké jest na Vavřince, takové se udrží po několik dní. Svatý Vavřinec šetří s deštěm. Vavřinec nám už ukazuje, jaké podletí a podzim nastupuje. Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce. Na svatého Vavřince nechval pšenice. O svatém Vavřinci bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého, byť pak pršelo, neškodí nic, když tolik slunce jest. Od sv. Vavřince dřevo už neroste."

Do současných pranostik se sv. Vavřinec, který představoval jáhna a mučedníka, dostal proto, že dne 10. srpna roku 258 zemřel mučednickou smrtí v Římě. Křesťanské knihy uvádějí, že oheň, který v něm hořel, mu pomáhal snášet zevní oheň mučednický. Vavřincovy slzy se po něm jmenují "padající hvězdy", což je roj meteoritů, který každoročně kolem 10. srpna prolétává naší atmosférou. Svatý Vavřinec se stal patronem knihovníků, archivářů, kuchařů, pivovarníků, hostinských, správců, pradlen, žehlířek, cukrářů, sklenářů, sklářů, hasičů, žáků i studentů. Je vnímán jako ochránce chudáků, před očními a kožními chorobami, houserem, ischiasem, horečkou a proti nebezpečí ohně. Vavřince lidé vzývali proti moru a za úrodu vinných hroznů a vinohradů. Tím se pochopitelně Vavřinec stal zejména patronem vinařů, takže slunečné, teplé a vlídné počasí nejen tohoto dne, ale hlavně v celém následujícím období, napovídá o kvalitě budoucího vinabraní: "Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti. Vavřinec-li v krásné povětrnosti se světí, jistě nikdo nepohaní jeseň ani vinobraní. Když den sv. Vavřince pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek. Slunečno-li o Vavřinci bývá, hojnost úrody dává vinná réva."

Charakteristickým znakem pro stabilní, teplý, slunný a suchý srpen bývá pozvolna stoupající a po delší dobu na vyšších hodnotách setrvávající vysoký tlak vzduchu s bezvětřím nebo prouděním se severních až severovýchodních směrů: "Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí. V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje. Když jsou v srpnu zrána velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí. V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když mlhy v nížinách a údolích - to suchá pohoda. Rosí-li v srpnu silně tráva - pěkné počasí se očekává. Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé klidné počasí." Rozhodně s pěkným počasím pak též můžete den dopředu počítat v případě, že při západu slunce se objevuje purpurová červeň na jasné až téměř jasné obloze. Obdobně pak jasná, stříbřitá zář, rozlévající se na západě ještě dlouho po západu slunce, předznamenává rozhodně stálé počasí bez deště. Se zhoršením se nepočítá ani v případě jemně narůžovělých řasových oblaků.
Pranostiky od věků provázející jako rádce a pomocník člověka se důvěrně a věcně přimykají k přírodním podmínkám jednotlivých oblastí. Proto se s nimi nesetkáte pouze u nás, ale i jinde ve světě. Pokud v létě o dovolené zavítáte do tropických horkých oblastí, pak se tam můžete setkat se samovolnými tenkými pisklavými zvuky, které se ozývají z písku: "Zpívá-li písek, bude dlouho panovat suché a horké počasí." Také mořští rackové předpovídají nejbližší povětrnost: " Dokud nesedne racek na vodu, nebude mít rybář na moři pohodu."
PAVEL KOVÁŘ

 

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2456209
DnesDnes71
VčeraVčera717
Tento týdenTento týden4116
Tento měsícTento měsíc7155

Partnerské weby

apartman banner