Od 4. do 10. června 2011. Tento čas patří v povětrnosti k výrazně přelomovým. Zvolna končí fortunátské sušší období i podletí a ve staročeských kalendářích od 8. června nastávalo už léto, jehož počátek se nesl ve znamení ovčích chladen a vítských dešťů. K nejznámějším pranostickým světcům nejen těchto dnů, ale prakticky i celého roku, patří každopádně svatý Medard (8.6.).

Také v našich zemích působili různí zaklínači. Zaklínání jarních mrazíků, dlouhodobého sucha, bouřek či krupobití totiž patřilo k určitým úřadům. Jednalo se sice o malý úřad, ale zato jistý a pod deputátem. A tak se v obcích vedle ponocného, pastýře, policajta a dalších obecních zřízenců krčil ještě zaklínač škodlivé povětrnosti.

Při zaklínání nebo zaříkávání krupobití zaklínač v kritickou dobu troubil na mušli. V různých místech se tehdy uplatňovaly nejrozličnější metody. Třeba když se blížil nějaký podezřelý tmavý nebo narůžovělý mrak, vyšel mu zaklínač vstříc. Přitom pronášel předepsané modlitby a příslušná zaklínání. Musel být oděn v předepsané ceremoniální roucho, které představovalo zvláštní bílou košili, na které ovšem nesměla být ani nitka z kradeného. Zaklínač pak upřel zrak na hrozivý mrak, postupoval vpřed a snažil se ho "zatlačovat" nebo se k mračnu obrátil zády a "vedl" je na místo, kde krupobití už nemohlo uškodit. Často se pak stávalo, že při takovémto "manévrování" ho neminula pořádná sprcha, takže nitka na něm nezůstala suchá. A mnohy mu hrozilo též ubití kroupami.

I městské úřady mívaly často starosti se svými zvoníky, které nazývaly pulsanty. Tito zaměstnanci byli pověřeni zahánět zvoněním nebezpečná mračna, bouřky, ale i ledové muže. Tito pulsanti byli také každoročně voleni. Po volbách obdrželi pivní závdavek a potom po každém zvonění, o svátcích, poutích a posvíceních fasovali vždy dostatečné množství piva, takže už jenom tím se stal tento úřad pro někoho dost lákavým. A tak tomu bylo v našich zemích až do památného 9. června roku 1784, kdy osvícený císař Josef II. vydal přípis, ozdobený dvouhlavým orlem:"Řada smutných zkušeností prokazuje mimo každou pochybnost, že kovy rozechvívané vyzváněním, místo aby bouřku rozháněly, spíše přitahují blesky a tím zvětšují nebezpečí. Tímto se zakazuje zvonění proti bouřkám..."

Další, někdy až výrazné oteplení a ukončení chladnějších nocí během první červnové dekády, připomíná rčení: "O svatém Norbertu (6.6.) chladna jdou ke čmertu. Svatý Norbert odedávna přináší velká parna. O svatém Primu a Felicitánu (9.6.) parno bývá hned po ránu." Údajně se mělo jednat o dva římské mučedníky, kteří kolem roku 305 odřekli pohanské pověry a dali se pokřtít. Byli však zajati a po těžkých mukách zavražděni. Stali se pak patrony lázní a v pranostikách jsou spojováni s nástupem již teplého letního povětří.

A dostáváme se k velmi známému světci, který v pranostikách velice výrazně dominuje - ke svatému Medardu. Méně už se o něm ví, že tento Francouz představoval nejprve Noyonského a později také tournayského arcibiskupa. Legenda vypráví, že Medard šel ještě jako malý chlapec po polích na procházku, když vypukla bouře s průtržem mračen. Náhle se vedle Medarda snesl z oblohy obrovský orel a široce roztáhl své perutě, aby chlapec nepromokl.

Medard se později stal patronem sedláků, vinařů a sládků. Je vzýván za suché počasí při senoseči, za úrodu polí a vinic, proti nevítanému dešti, proti bouřkám způsobujícím škody, proti bolestem zubů a choromyslnosti. Ve francouzských, německých, ale i ve staročeských kalendářích měl pak Medard značný význam pro předpověď počasí, neboť podle mínění pranostik především rozhodoval o tom, zda a v jaké intenzitě se v západní a střední Evropě uplatní tzv. letní monzum déletrvajícího deštivého počasí: "Medardův dýšť - čtyřicet dní plíšť. Pláče-li Medard, i ječmen zapláče. Medardova kápě - čtyřicet dní kape. Když na Medarda prší, voda břehy vrší. Když o Medardu prší, těžko se seno suší. Když dne 8. června prší, tedy pršívá přes celý měsíc." Francouzské pranostika pak říká: "V červnu ode dne svatého Medarda dělá si rolník starosti, neboť jak říkají staří, že prší-li, může pršet třicet dní."

Svatý Medard je sice hlavně spojován s dešti, ale kromě toho také s ukončením mrazového nebezpečí, které by ohrožovalo úrodu vinařům: "Svatý Medard nepřináší více žádný mráz, který by mohl uškodit vinnému keři. Medard nemá mrazův více, by nezmrzly nám vinice."
PAVEL KOVÁŘ

 

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2456227
DnesDnes89
VčeraVčera717
Tento týdenTento týden4134
Tento měsícTento měsíc7173

Partnerské weby

apartman banner