Pokračuje časné jaro s mariánským oteplením, které se dostavuje s velmi vysokou pravděpodobností kolem 75 procent a má souvislost se Zvěstováním Panny Marie (25. 3.). K pranostickým světcům tohoto času patří sv. Gabriel (24. 3.), sv. Ruprecht (27. 3.) a sv. Kvirin (30. 3.). Mariánské jaro může přetrvávat nejen do konce března, ale někdy také až do prvých dnů dubna. Pro toto období, kterému několik dní předtím předcházel počátek jara astronomického, je příznačné, že den je již o několik minut delší nežli noc. Průměrný dlouhodobý přírůstek denních teplot podle měření meteorologické observatoře v pražském Klementinu činí již 0,16 až 0,17 stupňů Celsia a průměrná denní teplota se již pohybuje kolem 7 stupňů Celsia. Důsledkem těchto skutečností je, že právě v období mariánského jara u nás končila oblevou a táním většina těch vůbec nejtužších a nejvleklejších zim v historii. To potvrzují jak objektivní novodobá meteorologická pozorování, tak i četné historické záznamy.

Z historických záznamů a pamětí se například dozvídáme, že v roce 1663 byla drsná, na sníh bohatá zima. V polovině ledna sice zima poněkud povolila, ale potom mrzlo dále a mrazy vydržely až do 21. března. Mnoho lidí a ptáků na polích zmrzlo. Kvůli chladnům se osevy ztratily, takže drahota nastala již v zimě. Velké množství lidí bylo nuceno jít žebrat. Neobyčejně tuhou zimu roku 1698 zakončilo prudké tání , takže na Květnou neděli ( tehdy 23. 3.) přišla velká povodeň. Zlý pak byl též rok 1726. Panovala ukrutná zima s množstvím sněhu, že staří lidé něco podobného nevídali. Sníh potom ležel až do Zvěstování Panny Marie 25. března.

Dávní pozorovatelé a zapisovatelé povětrnosti patřili v dobách nástupu jarního povětří k velmi pozorným a pilným, a proto se nám zachovala dlouhá řada pranostik v souvislosti se svátkem Zvěstování Panny Marie (25. 3.): "Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání. Na Zvěstování Panna Marie sfoukne svíčku a svatý Michal (29. 9.) ji rozsvítí. Panna Maria zatopí bez dřeva. Panna Maria odhazuje koudel do vody. Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok. Když prší na Zvěstování, potlukou úrodu kroupy. V den Panny Marie Zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla. Na Den Zvěstování vesna zimu přemohla. Na den Zvěstování krásné jitro plní dobrou čákou naše nitro."
Nejvhodnějším klimatologickým kritériem počátku jara je nástup průměrných denních teplot vzduchu vyšších než 5 stupňů Celsia. V tomto pojetí se počátek jara kryje se začátkem velkého vegetačního období a je závislý na nadmořské výšce a strmosti roční teplotní křivky, takže je rozdílný v různých nadmořských výškách. Na základě dlouholetých průměrů denních teplot vzduchu dochází například k nástupu jara v Praze - Klementinu kolem 25. března, zatímco v polohách kolem 500 metrů nad mořem až kolem 11. dubna. Fenologicky se za počátek jara považuje setí ovsa, které třeba v Brně připadá průměrně na 25. březen. Ve vyšších polohách se pak toto setí pochopitelně opožďuje.

V pranostikách k zahájení jarní přípravy půdy a výsevu jařin není právě teď o nejrůznější výroky žádná nouze: "Znáti čas - první pravidlo hospodáře. Zmeškáš-li čas, ohrozíš úrodu. Třináctého týdne v roce zem se vyhřeje a sedlák zaseje. Březen pochová (zaseje), srpen uschová. Rané setí často chybí, ale pozdní vždycky. Pozdě do země - málo na sýpku. Na jaře sij třeba za mokra, na podzim i za sucha. Kdo seje hrách v marcu, nemá prázdných hrnců. Panny Marie Zvěstování - zelných semen vysévání. Týden před nebo týden po Zvěstování Panny Marie se má vysévat hlavatice. Nejpozději do Zvěstování Panny Marie se má zasít jarní žito a hrách. Od Zvěstování Panny Marie do svatého Jiří (24. 4.) je dobře zasít len. Panny Marie Zvěstování - výsev lněného semene k lisování."

Naši dávní předkové brali v úvahu pro dobrou či nevydařenou úrodu různé povětrnostní jevy už od počátku jara. Důležitou roli v tomto směru by mělo též sehrávat proudění vzduchu: "Vítr, déšť, sníh a led jako o závod se honí; po suchu máš bláto hned, zima ku konci se kloní. V březnu ještě nepříjemný vítr z břízy fouká. V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest. Březen větrný a suchý, duben mokrý a květen opět větrný pytle obilím a sudy vínem naplní." Závěrem si připomeňme ještě některé pranostiky k jednotlivým dnům třetí březnové dekády: "Mráz archanděla Gabriela (24. 3.) nechodí sám. Jaké počasí jest na svatého Ruprechta (27. 3.), takové podobné bude v červenci. O svatém Kvirinu (30. 3.) už je teplo i ve stínu." Dne 30. března roku 1872 se v pražském Klementinu rtuť teploměru vyšplhala až na 21,7 stupně Celsia, čímž zde vznikl jeden z teplotních rekordů. Podobně teplo pak bylo též před dvěma roky, kdy u nás denní maxima ve dnech 25. a 26. března 2010 dosáhla na 21 stupňů Celsia. V Brandýse nad Labem naměřili dokonce až 21,5 stupně Celsia.
PAVEL KOVÁŘ

 

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2458308
DnesDnes104
VčeraVčera635
Tento týdenTento týden1434
Tento měsícTento měsíc9254

Partnerské weby

apartman banner