Příjemné a teplé dny stanislavského jara, které se vztahují ke sv. Stanislavovi (7. 5.), přecházejí po 8. květnu v začínající čas tzv. ledových mužů. Mezi další významné pranostické světce tohoto období patří sv. Jan v oleji (6. 5.) a sv. Mamert (11. 5.). Od dnů na přelomu prvé květnové pentády až po dny na konci prvé dekády května se k nám, v dlouhodobém průměru s četností výskytu kolem 60 procent, dostavuje krátké několikadenní oteplení, lidově označované jako stanislavské jaro. V životě našich předků mělo toto období mladé hebké zeleně, oživované oranžovozlatolistou žlutí statisíců květů pampelišek, značný hospodářský význam, a tak není divu, že se dostalo i do četných pranostik: "Po svatém Floriánu (4. 5.) otevírají pastviny svoji bránu. Svatý Stanislav (7. 5.) zahřeje i napase. Na svatého Stanislava napase se kůň i kráva. Na jarního Mikuláše přenesení (9. 5.) se vyhánějí koně ze dvora, Jiří (24. 4.) s teplem, jarní Mikuláš s teplem a pící. Svatý Jan v oleji (6. 5.) květy dal. Len vysetý v příhodném čase svatého Stanislava hodně příze i hlávek dává. Na svatého Stanislava mají i na vrchovinách brambory svátek."

Když zalistujeme v rekordních teplotách, zaznamenávaných od roku 1775 v pražském Klementinu, zjistíme, že stanislavské jaro se dobře uplatnilo například v roce 1834, kdy se rtuť teploměru 9. května vyšplhala až na 29 stupňů Celsia. Zcela rekordní však byly dny těsně po druhé světové válce, kdy 11. května 1945 naměřili až 30,2 stupně Celsia. Pamětníci vzpomínají, že mimořádné teplo způsobilo i nezvykle rychlý růst plodin, takže se ve vzrostlém obilí schoval už i člověk. Výrazně teplé dny v prvé květnové dekádě panovaly též v letech 1998 a 2000, kdy se též vyskytovaly letní teploty, navíc doprovázené bouřkami i krupobitím.

Když se v některých letech zima protáhla nebo pokud se sklidilo v suchých létech málo píce na zimu, vznikala na jaře krajně napjatá situace při zajišťování krmiva pro dobytek. Mnohdy pak muselo být přikročeno ke zkrmování náhradních, alespoň částečně výživných hmot, např. slámy, větví stromů, rybniční stýle apod. Proto mělo v dávných časech značný hospodářský význam časné zahájení pastvy. Ne náhodou se v českém lidovém prostředí dalo ještě počátkem 19. století setkat s názvem "tráven", používaným pro pátý měsíc v roce. Právě tak se významově obdobná pojmenování pro květen vyskytují i v jiných jazycích. Tak třeba staroslověnský název května zněl traveň a stejně tak zní současné ukrajinské pojmenování tohoto měsíce. Dále ve slovinštině se květen nazývá velki traven, když označení mali traven připadá dubnu. Staroněmecky se máj nazýval Weidemonat (měsíc pastvy), irsky diblin (zelený měsíc), dolnolužicky rozzelony apod. Věcně spřízněným označením s výše uvedenou skupinou názvů je i staroanglický název pro máj - Thrimilcmonath, což značí v doslovném překladu "měsíc trojího mléka", neboť v důsledku dostatku zelené píce bylo možno v tomto období krávy již třikrát denně dojit. Tyto skutečnosti neušly ani pranostikám: "Na vesno pastvy dobytka začínají v prvé dny májové. V květnu je slyšet trávu růst. Máj, máj, máj, máš-li co, dobytku daj, nemáš-li, nehledaj. Chladný máj bude-li rositi, mnoho sena bude se kositi. Máj chladný a deštivý zaplňuje stodoly, sklepy, vinice a mléčnice. Chladný máj s vlhkým červnem plní stodoly obilím a stohy senem. Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko. Málo trávy na louce, málo peněz v tobolce. Hojná píce - plný krajáč. Hledej trávy pro své krávy, budeš míti zdravé stravy. Májové mléko je léčivé."

Příjemné teplé dny, které přejí zemědělcům, zahrádkářům a milovníkům turistiky, však bývají přibližně po 8. květnu, někdy až počátkem druhé květnové dekády, přerušeny vpády chladného vzduchu ze severu až severovýchodu, kdy nechybějí studené deště nebo mrazíky. Ve vyšších horských polohách se pak může jednat rovněž o sněžení. Máme tak co do činění s méně příjemnou částí jarního měsíce května, která kromě celkově zhoršeného počasí přináší mnohé obavy z chladných a mrazivých jiter. Častou meteorologickou příčinou výrazných projevů blížících se ledových mužů jsou u nás tzv. severní cyklonální situace. Tehdy se nad východní oblastí Baltského moře nebo nad jižním Finskem nachází řídící tlaková níže, která způsobuje, že proudění vzduchu má záporný meridionální charakter, kdy se vzduchové částice přemísťují od severu k jihu. Nejmrazivější ledoví muži se však do našich zeměpisných šířek dostávají při severovýchodních cyklonálních situacích. Tehdy na naše území proniká velmi studený vzduch, a pokud se uplatní noční vyjasnění zásluhou vyššího tlaku vzduchu, je výskyt ranních mrazů velice pravděpodobný.

Předzvěstí prochlazených jiter pak bývá už před samotnými ledovými muži svatý Mamert (11. 5.), ke kterému se vztahují některé z pranostik: " Déšť o sv. Mamertu od severu přináší soužení, protože v něm nic dobrého není. O sv. Mamertu zima je po čmertu. Mráz, který už Mamert kuje, rád se o ledových mužích dostavuje. Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré."
PAVEL KOVÁŘ
 

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2456197
DnesDnes59
VčeraVčera717
Tento týdenTento týden4104
Tento měsícTento měsíc7143

Partnerské weby

apartman banner