0747zemun 1„Evropa začíná za Zemunem,“ říkávalo se za časů starého rakousko-uherského mocnářství. Tehdy Zemun představoval jeho poslední výspu, kterou pouze široké řečiště blízké Sávy dělilo od osmanského Orientu a posléze balkánského Srbska. Pro monarchii

měl Zemun cenu zlata, neboť se rozprostíral poblíž vrcholu klínu vymezeného jižním břehem Dunaje a ústím Sávy. V mírových dobách významně profitoval z čilého mezinárodního obchodu, avšak jakmile hrozilo, že znova začnou řinčet zbraně, úspěšně držel v šachu takřka protilehlý Bělehrad. Teď s ním naopak Zemun už definitivně splynul. Archeologové tady objevili artefakty několika prehistorických kultur. A masivní kamenný sarkofág instalovaný uprostřed parku podává skromné viditelné svědectví o existenci keltsko-římského sídla Taurunum. Traduje se, že po příchodu Slovanů hradiště obdrželo název podle obytných zemnic či hliněného hradu. Ten později vystřídala kamenná pevnost.

0747zemun 2Věž na samém okraji uherské země

V této pevnosti podlehl moru vojevůdce Jan Hunyadi, otec krále Matyáše Korvína. Dnes z pevnosti zůstaly skromné zbytky zdiva. Vedle nich se ale vypíná honosná zdobná „Vež milénia“. Vystavěna byla roku 1896 u příležitosti tisíciletého výročí příchodu Maďarů do Panonské kotliny. Zajímavé je, že tyto věže byly tehdy zbudovány celkem čtyři - vždy na samém okraji uherské země. Středobodem se pak stal budapešťský Památník Tisíciletí. Hned pod pozůstatky pevnosti se rozbíhají poetické uličky čtvrti Gardoš, dlážděné ošoupanými „kočičími hlavami“. Povětšinou je vroubí nízké přízemní domky, které jakoby z oka vypadly rázovitým středoevropským městečkům, kde se prolínají prvky rakouského Weinviertelu, maďarských vesnic nebo vinařských obcí jižní Moravy či slovenského Záhoří. Nicméně poutače stylové krčmy U tří tlustých kmotrů, polštáře levandule i fíkovníky v zahrádkách sem zanesly též pozdravy balkánského Srbska a modrého Jadranu. Proto si Zemun získal pověst oblíbeného místa, kam se rádi vypraví obyvatelé srbské metropole a rovněž cizinci.

Pohraniční Babylon

Dále od řeky, hlouběji v centru, se ukrývají pozoruhodné poklady. Katolický kostel na hlavním náměstí ukazuje, že ve starém Zemunu zaujímali důležitou pozici Chorvaté. Současně tu přebývali vojáci z mnoha koutů monarchie, ovšem bohatství sem přitáhlo rovněž zámožné řecké kupce a Cincary (to jsou Arumuni – rumunsky hovořící bohatí obchodníci). Kuriózním místem je park u gymnázia, kam se návštěvník dostane skrz pitoreskní zaprášené ulice. Ten se zrodil na místě areálu bývalé karantény, kde byly povinně zadrženy všechny osoby, které na území monarchie přišly z osmanského teritoria. O jejich duchovní blaho se při nuceném pobytu staraly dva malé kostelíky postavené těsně vedle sebe. Jeden sloužil katolíkům, druhý pravoslavným. Před pravoslavnou svatyní vzbudí zájem památník v podobě chačkaru (arménského náhrobního kamene). Zde působí velice exoticky. Kavkazský chačkar symbolizuje poděkování občanům Zemunu za pomoc při tragickém zemětřesení, které zachvátilo dalekou Arménii roku 1988. Zemunské katolické i pravoslavné chrámy jsou si navenek hodně podobné, poněvadž byly ztvárněny v typickém baroku a klasicismu. Oba slohy jasně vévodí městskému jádru. Ale nadosah reprezentativních paláců se nachází originální balkánská tržnice prosycená slastnou vůní kiosků s pouliční pražírnou čerstvé kávy.

Text a foto: Jakub Hloušek

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2451985
DnesDnes462
VčeraVčera620
Tento týdenTento týden4016
Tento měsícTento měsíc2931

Partnerské weby

apartman banner