Lidská činnost byla v Knowthu zaznamenána již před šesti tisíci lety, a proto je toto místo významnou archeologickou lokalitou. Určitě sloužilo k pohřbívání i rituálům, ale v průběhu tolika tisíc let bylo i společenským centrem a střediskem politické a vojenské moci. Zdá se, že nejranější stavby byly ze dřeva a proutí. Okolo nich zde pak o tisíc let později v neolitu vznikly hrobky. Lidé, kteří komplex vybudovali, byli velmi vyspělými staviteli i astronomy.

Profesor Eogan, který se podílel na výzkumu lokality prováděném pod vedením University College v Dublinu, řekl 12. dubna 1999 deníku Guardian: „Význam Knowthu nelze přecenit. Byla to mohutná stavba, na níž je vidět, jak vyvinutá a vzdělaná byla tamější společnost. Lze tu spatřit neuvěřitelná architektonická a umělecká díla. Místo ukazuje, že Irsko hrálo klíčovou roli ve vývoji atlanticko-evropské kultury.“

Chodby v Knowthu jsou uspořádány podle vycházejícího a zapadajícího slunce o rovnodennosti v březnu a v září . Neolitičtí stavitelé uctívali slunce, a proto věřili, že když bude moci do hrobky vstoupit, buď vdechne život tomu, kdo v ní spočívá, anebo ho odnese do říše bohů. V Knowthu se našly stopy hrobu příslušníka lidu zvoncových pohárů (z doby bronzové), což je jediný známý nález tohoto druhu v Irsku.

V době železné se v Knowthu usadili Keltové a na chodbách hrobek se objevily keltské kresby. Keltové pohřbívali i tak, že mrtvá těla ukládali přímo do země, konkrétně do jam, a to vsedě a ve schoulené poloze. Těchto hrobů je v Knowthu třicet pět. V době pozdějšího normanského osídlení se místo stalo jedním z center, odkud Normani podnikali své dobyvačné výpady, třebaže tehdy nevznikly žádné stavby trvalého charakteru. Knowth se nalézá v údolí Boyne, kde se vyskytují dvě třetiny veškerého megalitického umění západní Evropy – a celá polovina z nich je v Knowthu a v okolních hrobkách, v Dowthu a ještě slavnějším Newgrange.

Na nesmírně fascinující aspekt uměleckých děl v Knowthu poukázal dr. Philip Stooke z univerzity v západním Ontariu. Jde o nález, jež naznačuje, že první lidé v Knowthu možná neuctívali jen slunce, ale také měsíc. Ke Stookeově práci patří i vytváření map asteroidů našeho souputníka. Je přesvědčen, že jedna z kreseb v Knowthu je mapa měsíčního povrchu stará čtyři tisíce let. Pokud tomu tak skutečně je, jde o zdaleka nejstarší na světě, další nakreslil až Leonardo da Vinci v roce 1505. V Guardianu z 22. dubna 1999 Stooke řekl: „Lidé, kteří zhotovili tuto měsíční mapu, byli prvními vědci. Věděli toho hodně o pohybu Měsíce. Nebyli ani trochu primitivní.“ Výzkum ukazuje, že měsíční světlo dopadlo do východní chodby hrobky a osvítilo neolitickou lunární mapu.
(nag)
 

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2456444
DnesDnes306
VčeraVčera717
Tento týdenTento týden4351
Tento měsícTento měsíc7390

Partnerské weby

apartman banner