0148ZÁZRAČNÝMezi lidmi je dodnes známá legenda o kouscích lékaře Fausta. Málokdo už ale zná příběh jeho předchůdce, skutečně zázračného bradýře, mága a znalce ďábelské magie ze zapovězených knih - Johanna Gaubeho z Rytířova. Johann se narodil kolem

roku 1700 na statku v horní části Rytířova zvané Odensbauer, na svahu Bukové hory (stopy po jeho rodném domu jsou v terénu ještě patrny). Od malička to byl talent na všechno, od práce na poli a ve stavení, až po učení, které mu osvícení rodiče umožnili prostřednictvím studia v České Lípě. V dospělosti se stal v celém okolí vyhlášeným léčitelem, ke kterému chodili pro pomoc lidé až z daleka, a to přesto, že se vzdělával jako samouk z knih, které kupoval po celých severních Čechách. Dokázal nejen vyrobit léčivé masti a lektvary, ale sedláku z Martiněvsi dokázal i vyoperovat z krku obrovský nádor, na který si netroufli ani vyhlášení panští doktoři.

Výslech nebočadského kněze

0148zazracny 2V roce 1744 si samouka zavolal nebočadský kněz Anton Palme a začal ho vyslýchat, jaké má povědomí o černé magii, respektive čarodějnických knihách, a zda zná poustevníka z České Kamenice. Sedlák nezapíral, nějaké knihy prý doma má, ale nečte si v nich a používá je na výrobu kornoutů, do kterých dává léčitelské sušené směsi. A o tom, že by si začal s černou magií, nic neví. Jen slyšel, že to jednou zkusil mikulášovický chemický laborant Josef Pietschmann. Jenže kněz se nedal a vytáhl trumfy - listy, do kterých Gaube balil své směsi, pocházely z čarodějných knih Die Luft - geistische Magia oder graue magy (Vzduch - duchovní magie nebo šedá magie) a také z knihy Urielische magia, kteréžto mezitím pilný kněz a amatérský dráb zabavil při prohlídce Gaubeho statku. Další knihy, včetně Platensteine, pojednávající o magických kamenech měl získat už bradýřův otec od hajného z Rytířova a Milířiska.

Legendy o Gaubeho kouscích

Kněz Palme začal sám připravovat monstrproces a vyslýchal dál chudáka bradýře - zda zná ústecké měšťany Franze Täbera a Ferdinanda Köhlera a také perníkáře Kühnela z Benešova nad Ploučnicí, jenž údajně zval další lidi z okolí na seance s virgulemi. Ty měla čarodějnická buňka získat právě od bradýře Gaubeho. V tomto směru sepsal pop žalobu a poslal ji do Litoměřic svým nadřízeným spolu s bájemi a legendami, které se v kraji vyprávěly o léčiteli Gaubem. Ten byl totiž druhým povoláním pytlák, a tak se o jeho střeleckých schopnostech a umění maskovat vyprávěly podobné legendy, jako o pytlácích z Velké Jizery (ti také holdovali magii). Jednou mu prý kdosi na jeho pozemku porazil a ukradl borovici, ale Gaube jen zamumlal: „Ech, škoda krásného kmene, ale počkej darebo, dlouho se radovat nebudeš!“ Načež sebral pár třísek a druhého rána stála borovice na svém místě. Také dokázal rychle začarovat svou pušku, sekeru nebo upytlačenou zvěř v nenápadný špalek dříví.

Osudná chyba

Ale i mistr tesař se někdy utne. Gaubemu se stala příhoda, která je navlas podobná té, která později potkala i zázračného lékaře z Jizerek Kittela. Jednou si před cestou četl v magických knihách, ale zapomněl je zamknout do svého stolu. Svou chybu si uvědomil až o hodně později. Ihned se otočil a utíkal zpátky. Už zdálky uviděl nad svým domem kroužit hejno havranů a další byli nad kamny v sednici, kde nad otevřenou čarodějnou knihou seděly jeho dvě vyděšené dcerky. Gaube přiskočil, začal číst magický text pozpátku a ďáblovi ptáci zmizeli. Není divu, že s takovou pověstí po něm zuřivě pátrali všichni panští hajní z okolí. Nakonec klec spadla, když myslivec našel za jeho stodolou čerstvou jelení hlavu. Hned nad ránem vtrhlo ke Gaubemu zatýkací komando, převrátilo mu statek naruby. V hromadě čerstvě vyhrabané hlíny našlo druhou hlavu. Gaube putoval v poutech do panského vězení v Žehušicích, ale hrdelnímu trestu unikl. Byl mu však zabaven statek a celý jeho majetek, včetně toho, který měl připravený jako věno pro své dcery.

Milost od samotného hraběte

Štěstí ale bradýře, léčitele, mága a pytláka neopustilo ani v této situaci. Nedlouho po jeho arestu se hraběti Thunovi zmrzačil po pádu z koně syn, a ačkoli bylo na zámek povoláno mnoho lékařů, žádný mu nedokázal pomoci od kulhání. Pak si hrabě vzpomněl na zázračného medicuse ze svého panství, toho času v kriminále, a poslal pro něj. Gaube si ránu prohlédl a prohlásil, že se s boží pomocí o vyléčení pokusí. Všechny vykázal z komnaty, chlapce přivázal ke stolu a přes jeho úpěnlivý křik mu silným tlakem nohu srovnal do správné polohy. Pak ji zafixoval a po měsíčním klidu na lůžku hraběcí syn začal zase normálně chodit. Šťastný otec Gaubeho v létě 1755 omilostnil a vrátil mu dokonce i jeho statek. S jedinou podmínkou - bradýř musel přísahat, že pytlačení navždy pověsí na hřebík. A tak se i stalo…

Petr Blahuš

Foto: archiv a Pixabay

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2506634
DnesDnes473
VčeraVčera630
Tento týdenTento týden473
Tento měsícTento měsíc17980

Partnerské weby

apartman banner