Čtenářku Kláru V. zajímá: „Na doporučení známého jsem navštívila lokalitu u Kounova s kamennými řadami. Místo na mě silně zapůsobilo. Dělala se tu nějaká měření? Co o těchto megalitech říkají psychotronici?“

Před I. světovou válkou získal samozvaný svatý muž podivuhodnou moc nad ruským panovnickým párem. Jmenoval se Grigorij Jefimovič.

Kapli nechal v roce 1446 postavit sir William St. Clair. Údajně ji stavěli jen pečlivě vybraní mistři, a to dlouhých 40 let, neboť hrabě prý nebyl s dílem dlouhou dobu spokojen. Historie tohoto místa je podivuhodná i z toho důvodu, že zde podle všeho kdysi vládli uctívači kultu Bohyně Matky. (Obdoby tohoto prastarého kultu lze nalézt téměř ve všech náboženstvích a duchovních směrech.)

Základem básně anglického spisovatele Roberta Browninga nazvané Krysař z Hamelnu, je stará německá pověst, kterou do angličtiny roku 1605 přeložil Richard Verstegan. Ve Versteganově verzi příběhu vystupuje muž podivného zevnějšku, jemuž pro nevídaný plášť, jenž nosil a byl pestrobarevně vyšívaný, též přezdívali „Strakatý dudák“. Tento muž jednoho dne přišel do Hamelnu sužovaném krysami a slíbil, že za smluvenou, poměrně vysokou, cenu zbaví město krys. Vyhrával pak po ulicích na dudy a nakonec krysy zavedl k řece Weser, kde se do jedné utopily.

Na jižní Moravě místy z podzemí vyvěrají zajímavé prameny. Doprovází je příběhy zázračných studánek i posvátných léčivých zřídel.

Džbán je horstvo ležící ve středních Čechách. Zdejším nejznámějším paranormálním bodem jsou Kounovské řady, záhadný výtvor keltských prapředků.

Bez oregana je těžké si představit především středomořskou kuchyni. Kromě toho má ale tento „sourozenec majoránky“ obrovské množství vlastností prospěšných pro naše zdraví.